Jádro vašeho problému

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé,

já jsem Jeshua. Všechny vás s láskou zdravím. Kolem vás je tolik lásky: v lidech kolem vás, v duchovním světě, který obklopuje Zemi. Láska je také ve vašem srdci, takže vždy existuje spojení s láskou. Láska vám dává vše, co potřebujete: svobodu být se všemi aspekty sebe sama, zralými i nezralými, světlem i temnotou. Láska vám poskytuje svobodu vyvíjet se svým vlastním tempem, postupně rozpouštět zmatek ve svém srdci a mysli. Láska vám dává svobodu a bezpečí.

Vnímejte na okamžik ve svém srdci, že tato láska je vám nyní k dispozici, nikoli později, až budete na své cestě dál. Láska náleží přítomnému okamžiku, zcela přijímá nedokonalost, to, co je v procesu, co je oddělené. Nemusíte se očím lásky představovat jiní než jste, dovolte, aby k vám přišel proud lásky k takovým, jakými jste právě teď.

V téměř všech lidech panuje myšlenka, že si musíte lásku zasloužit, že musíte pracovat na tom, abyste se změnili a byli hodni lásky. Uvnitř většiny z vás existuje hluboký stud, který živí méněcennost: máte pocit, že se musíte omlouvat, obhajovat. Tenhle postoj má mnoho z vás. Zároveň však existuje velká touha po uvolnění a svobodě být tím, kým jste. Takto se pak ocitáte v neustálém boji se životem.

Žádám vás, abyste se identifikovali s hlasem v sobě, který vás kritizuje a nabádá, abyste se zlepšili, komentuje, jak vypadáte, co cítíte, jak myslíte a konáte. Někde uvnitř vás se ozývá ostrý hlas, neúprosný vnitřní kritik. Pokuste se tuto energii v sobě pozorovat. Můžete ji vidět jako tvář nebo formu, barvu či tvar – cokoli vidíte, je v pořádku.

V podstatě se jedná o hlas strachu uvnitř vás: strach ze selhání, že nebudete dost dobří, strach z opuštění. Strach je v každém. Oddělili jste se od celku – alespoň tak jste to cítili – když jste jako individuální duše odešli na cestu do neznáma. V tento okamžik oddělenosti, který byl v podstatě zrozením duše, došlo k úzkosti způsobené odcizením od Domova, od Zdroje, z kterého pocházíte. Toto odcizení, tento pocit ztracenosti, byl nezbytný, neboť vás přinutil začít hledat, byli jste takříkajíc „vrženi do hlubin“. Poprvé se ve vašem vědomí objevila úzkost a vy jste se vydali hledat celistvost.

Na této cestě vyvstal pocit nehodnosti. Byla to dlouhá cesta, na které hráli strach, moc a závislost hlavní roli. Když se uvnitř necítíte úplní, pokud neznáte lásku zevnitř, pak se snažíte hledat výživu z vnějších věcí ve formě uznání a lásky od druhých. To se pak může překroutit v potřebu moci a ovládání druhých, abyste energeticky a emocionálně dostali to, co potřebujete. A tak vidíte, že lidé hledají emocionální výživu od druhých, aby zaplnili prázdnotu uvnitř sebe. Hledají to v partnerských vztazích, v práci, všude. Na dně mnoha jejich činů leží pocit méněcennosti. 

Pakliže si v sobě tuto potřebu uvědomíte, pak je řešení blízko. Jakmile však jakkoli hledáte výživu ve vnějších energiích, zůstáváte zaměřeni na otázky: „Jaký/á bych měl/a ve svých vztazích být? Jaký/á bych měl/a být v práci?“ Zdají se to být důležité otázky, ale v jejich jádru jde o vztah k sobě samému a o pocit hluboké sebeúcty a lásky, které k sobě chováte. Tam leží klíč.

Žádám vás, abyste nyní svým vědomím a pozorností energeticky vstoupili do svého břicha. Zcela zaplňte břišní dutinu svým čistým vědomím. Sestupte a vnímejte, jak vaše vědomí proudí jako čerstvá, jasná voda do vašeho břicha. Buďte zde přítomni a uvidíte dítě, které se tak či onak cítí méněcenné a ne dost dobré na to, aby si zasloužilo lásku. Běžte k tomuto dítěti a vezměte ho za ruku – je to vaše dítě. Dáváte mu sílu, svojí přítomností a věrností ho oživujete.

Když žijete svůj život tak, že se snažíte vyživovat energiemi druhých – kvůli vnitřní prázdnotě – zkreslujete se do podoby, kterou nejste, a tím sami sobě křivdíte. Nejste k sobě opravdu upřímní, když se snažíte přizpůsobit očekáváním a požadavkům druhých, abyste dostali lásku, po které toužíte. Tím trpí vaše vnitřní dítě, protože chce být samo sebou, spontánní a přirozené.

Vyžaduje velkou odvahu ponořit se do svého nitra a procítit jádro problému: vlastní pocit nehodnosti. Znovu a znovu jste k tomu vybízeni. Každá krize ve vašem životě je důsledkem toho, co leží na dně problému. Nemusíte to však vyřešit vše najednou. Důležité je uvědomit si, že tato méněcennost, tato hluboce zakořeněná nehodnost leží na dně problému spolu s klíčem k jejímu řešení: láskou k sobě samému. Vnímejte přítomné světlo: světlo sebe sama a všeho, co v tomto prostoru je. Dovolte tomuto světlu, aby vyzařovalo do vašeho břicha a k vašemu vnitřnímu dítěti, zasloužíte si ho přijmout. Jste neodmyslitelnou součástí Stvoření a jako takoví budete milováni, chráněni a neseni vyšším celkem. 

Všechny vás zdravím.  

© Pamela Kribbe, www.jeshua.net

Překlad: Denisa, www.jeshua.cz