Buďte si vědomi své osamělosti

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé,                                                                  

já jsem Jeshua. Všechny vás zdravím z oceánu ticha a lásky. Tento neviditelný oceán zabezpečuje, že je vše ve vašem světě propojeno. Neviditelná tapiserie, síť energie, spojuje vše se vším a vše podporuje. Vědomí, které hledáte a k němuž patříte, není vázané časem a prostorem. Není někde jinde, ani za hranicemi Země, ani nad ní. Je mnohem blíž, přesto jste od něho často odděleni, neboť jste vtaženi do světa smyslů, fyzického světa, hlasů a zvuků lidí a společnosti kolem. Tyto hlasy, které slyšíte, nepřichází jen vašima ušima, pochází také z vašeho vnitřního prostoru. Tyto hlasy naplnily tento prostor, vaše vědomí, obsahem: myšlenkami a přesvědčeními, které nejsou osvobozeny od strachu.

Vaše vědomí je z velké části naplněno vstupy zvenčí, které pocházejí z minulosti a jsou založeny na strachu. Existují všechny druhy strachu: obavy o přežití, strach z bolesti a násilí a také strach z odmítnutí, vyloučení a osamělosti. Vidíte tedy, jak uprostřed oceánu propojení a lásky uvíznete na malém ostrůvku strachu a jste lapeni v přesvědčeních, přičemž si neuvědomujete základní jednotu, která vás podporuje. Uvědomte si, že jste ostrovem, uvědomte si svou osamělost. Tato bolest z osamělosti a ztracenosti, žije v každé osobě.

Přivolejme nyní zcela vědomě tuto samotu a neutíkejme před ní. Neblokujte ji, jděte přímo k ní. Možná si pak všimnete, že se před vaším vnitřním zrakem objeví něco či někdo, kdo tuto osamělost uvnitř vás reprezentuje: postava člověka nebo zvířete nebo obraz přírody. Jen pohlédněte na to, co odráží vaši osamělost, pocit, že nejste propojeni s celkem, pocit, že musíte tápat v temnotě. Dovolte této osamělosti, aby se zvětšila, stejně jako strach, který s ní přichází.

Nejhlubší strach v každém člověku je, že bude nakonec opuštěn: strach, že bude vyloučen z celku, odmítnut otcem-matkou vesmíru a vrácen zpět k sobě. Člověk se pak cítí, jako by mu chyběl kyslík, jako by lapal po dechu. Váš životní dech se vám zdá ztracen, pokud jste od tohoto spojení s celkem odděleni.

Proč vás žádám, abyste si tuto osamělost uvědomili? Protože se jedná o něco, co je třeba udělat! Pokud zůstanete vůči své nejhlubší bolesti lhostejní, vnitřně otupíte. Hledáte pak prostředky mimo sebe, abyste učinili tuto bolest snesitelnou, místo toho, abyste hledali skutečné spojení, spojení se srdcem vesmíru, jehož jste spolu se svou duší a spřízněnými dušemi součástí.

Namísto tohoto vnitřního spojení se obvykle snažíte o povrchní, vnější rozptýlení. Abyste zaplnili vnitřní prázdnotu, hledáte úspěch na poli práce nebo se snažíte získat společenské uznání, a tím se od sebe vzdalujete. A ať už tak činíte prostřednictvím vztahů, ambic, snů nebo tužeb, skutečný problém, ten palčivý problém, zůstává stále na pozadí: ztráta spojení s tím, co je podstatné, se Zdrojem.

Žádám vás, abyste nyní opustili to, co se zdá být řešením, a namísto toho šli do hloubky své vlastní osamělosti. Uvědomte si, že když vstupujete do osamělosti se svou plnou pozorností a vědomím, nejste již v této temnotě sami – vědomí přináší světlo. Když jste plně a upřímně přítomni ve své vlastní osamělosti, začínáte si uvědomovat dvě natažené paže, které čekají, až vás přijmou. Je to samotný život, který vás vítá a navrací zpět k vašemu původu, k vašemu Zdroji.

Při tomto kroku si plně uvědomte, že nevidíte jen svůj vlastní osobní zármutek, ale setkáváte se také se společným zármutkem lidstva. Nedostatek spojení, oddělenost a osamělost jsou nejhlubší bolestí všech lidí. Tuto bolest můžete číst ve tvářích a v očích kolem sebe a nemusíte se ani dívat příliš hluboko, abyste ji spatřili. Ať už lidé žijí své životy jakkoli, vždy je v nich tato ztracenost. Je to smutek světa, který se odcizil od toho nejpodstatnějšího, co existuje: pocitu sounáležitosti, pocitu, že jste někde doma a smysluplné propojení.

Vy, kteří tohle slyšíte nebo čtete, jste vyzýváni, abyste toto spojení navrátili zpět do světa, mezi lidi. A to děláte tak, že zpříma pohlížíte na temnotu uvnitř sebe a přijímáte ji s otevřeným srdcem. Tak se stáváte bránou pro druhé, průchodem, který jim pomáhá projít jejich osamělostí k jejich vlastnímu světlu. Představte si nyní, jak se kolem vašich ramen ovíjí andělská křídla. Spojení s Jedním, teplo života a vesmíru, je velmi blízko – nikdy nebylo daleko.

Vaše společnost se však od této původní energie vzdálila, oddělila se od tohoto spojení směrem k opaku a výsledkem je velké množství pachtění po moci. Moc vždy vede k oddělenosti, k pocitům nadřazenosti, kdy si namlouváte, že jste výš než druzí lidé, a to vytváří oddělenost a vnitřní prázdnotu. Pokud se cítíte nadřazeni nad druhými, pokud máte nad druhými tak či onak moc, přerušujete s nimi spojení. Jste v konfliktu, v soutěži, která pak přerůstá ve snahu dominovat a vyhýbat se tomu, abyste byli ovládáni. V každém případě to vede k prázdnotě, která se nakonec stává nesnesitelnou.

Ti, kteří jsou u moci, se snaží získat stále větší moc. To se dá dělat velmi dlouho, ale nakonec nikdo nedokáže žít bez opravdové lásky a spojení. Svět je stále v zajetí a žízni po moci, což vytváří nesmírné utrpení, bolest a žal. Bohužel není snadné najít cestu zpět. Koneckonců, když je společnost v sevření moci a bezmoci dlouhou dobu, skutečné pochopení toho, co je láska a co znamená skutečné spojení, se téměř vytrácí: láska bez manipulace, spojení bez závislosti a konfliktu.

To, co tento svět a všichni v tomto světě potřebují nejvíc, je energie čisté lásky. Tuto lásku je však pro vás těžké přijmout, neboť jste v průběhu času zabloudili v důsledku svého způsobu myšlení, chtění a jednání, které se vydalo špatným směrem. Proto vás žádám, abyste měli se sebou a se svou bolestí soucit a chápali, že se nejedná jen o vaši vlastní bolest, se kterou se vypořádáváte, ale také o bolest kolektivní: bolest lidstva. Pokud si to uvědomíte, lépe pochopíte, o co se jedná: že to, co děláte, je důležité i pro celek.

Odvážíte se podívat na svou vnitřní temnotu světlem vašeho vědomí? Pokud ano, prolamujete vzorec kolektivního vědomí. Vracíte se k tomu, co bylo kdysi původní, přirozeně spojeno s celkem a jím podporováno. Tím, že jdete vlastním způsobem, vytváříte nejen svou vlastní cestu, ale vytváříte i energetický otvor pro vědomí ostatních lidí a stáváte se pro ně průkopníkem.

Berte se vážně, jste nositeli světla a vědomí. Vnímejte kolem sebe andělskou náruč, pociťte energii Domova, Zdroje. Pokud si to plně uvědomujete, můžete snadněji chápat svět kolem sebe a vnímat věci z nadhledu. Vidíte svět kolem sebe takový, jaký je, a zároveň žijete ze své duše a srdce. Nebudete se již podřizovat energiím moci a závislosti a propustíte boj s minulostí. Pak jste svobodní a vaše svoboda bude sloužit i lidstvu.

Mockrát děkuji za vaši pozornost.

Jeshua

© Pamela Kribbe, www.jeshua.net

Překlad: Denisa, www.jeshua.cz