Dva kroky ke spojení s duší

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé, já jsem Jeshua, váš bratr a spřízněná duše.

Byl jsem s vámi a miloval jsem vás. Mnozí z vás jste na Zemi byli několikrát, v jiných životech, kdy se vás dotkl oheň, který jsem přišel přinést. Byl to oheň, jehož jsem byl nositelem, ale rozhodně ne jediným. Jste součástí záře proudící do dějin lidstva. Nového světla, které chtělo sestoupit na Zemi, aby zde zapustilo kořeny, a já jsem byl jedním z jeho představitelů.

Vzešlo nové pole vědomí, které nazýváte Kristovskou energií, přičemž v jiných jazycích a kulturách má jiný název. Podstatným aspektem Kristovské energie, tohoto impulsu, který jsem přinesl, je však otevření srdce: pozvednutí pozemského kolektivního vědomí na úroveň srdce. Tato úroveň je taktéž úrovní duše.

Pozemský život byl tehdy a stále je často ponořen do závoje zapomnění. Ve vývoji lidského vědomí nastal zlom, který způsobil, že se lidé začali více upínat k materiálnu, čistě fyzickému. Byli takříkajíc pohlceni závojem pozemského a zapomněli, odkud pochází. Zapomnělo se na původ, na to, co dává život a inspiruje vše, na to, z čeho jste vzešli. Jak k tomu došlo?

Vždy tu pochopitelně existovala náboženství hovořící o bohu a vyšších cílech a o transcendentní moci a síle. Tato náboženství jsou však silně založena na lidské představě moci a dominanci, v níž světu vládne mužský bůh, panuje, udává směr, trestá a odměňuje. Bůh tedy vždy existoval, ale tento bůh měl příliš mnoho lidských charakteristik a ve skutečnosti lidem nepomáhal překročit závoj, který zahalil Zemi.

Ve všech těch dobách a ve všech těchto kulturách se však také ozývaly jemné hlasy, podobné šumění skrytého potoka, které hovořily o jiné pravdě. Tato píseň srdce, duše, ze Země nikdy zcela nezmizela, i když se stalo mnoho, co tento hlas duše – tuto původní, tvořivou sílu v každém z vás – zadusilo. Ti u moci zaseli mnoho strachu. Bylo v jejich zájmu učinit tento původní hlas, jemný hlas, neslyšitelným – a tak odešel do hlubin.

To stejné se přihodilo i mým poselstvím. Byl jsem jedním z těch, kdo hovořil o pravdě uvnitř vašich srdcí, o hlasu, který vás vede nezávisle na vnějších silách, silách moci a dominance a beze strachu z nich. Mé poselství hovořilo o vaší velikosti a rovnosti.

Jedna z prvních věcí, která se nevydařila, bylo, když se z mých slov stala doktrína, když se přeměnila v dogma, teologii a když jsem byl postaven na piedestal, zatímco vy jste byli vylíčeni jako hříšníci. Vznikla hierarchie a byla stanovena pravidla a přikázání. Vstoupilo do nich mnoho různých proudů a z církve se stala instituce moci, která zcela ztratila spojení se zdrojem.

Vaše srdce jsou nositeli jemného šumění skrytého proudu, který vás omývá a osvěžuje, který vás přináší zpět k sobě samým. Smývá z vás prach a bolest strachů, pochybností a emocí. Vnímejte tento proud ve svém srdci. Ukázalo se, že je nezničitelný – stále tam je.

Vzpomeňte si na tuto radost. Vzpomeňte si na spontánní chvíle ve svém životě, kdy jste se smáli a měli chuť něco dělat, kdy jste snili a hráli si. Na chvíle, kdy jste byli přítomní, kdy jste byli zamilovaní nebo jste byli plní vize budoucnosti – představy, plánu – na okamžiky plné naděje a snů. Vnímejte radost těchto tužeb, těchto snů. Dobré sny, dobré touhy vám dělají radost i předtím, než se stanou skutečností: je to pocit radostného očekávání.

To je hlas vaší duše. Přesto denně prožíváte vzdor vůči naplnění svých tužeb. Někteří z vás dokonce ztratili odvahu a upadli ohledně zdejšího života, společnosti a světa kolem do zklamání. Myslíte si, že máte zůstávat malými; že věci nakonec i tak nebudou fungovat, a tak byste měli odsud zmizet.

Jste založeni tak, že pro vás věci nemají v podstatě smysl, pokud nemůžete žít ze svého srdce, ze své spontánnosti a inspirace. Pokročili jste příliš daleko na to, abyste žili život přizpůsobený pravidlům a normám založeným na strachu. Vyžadujete svobodu. Přijměte své zpívající srdce s jeho pocitem svobody a to, že nedokážete zapadnout do pravidel a norem, které jsou postaveny na strachu a moci.

Jste jako tuláci vířící tímto světem. Jste snílci a nadšení pozorovatelé. Jako dítě jste neměli žádná očekávání, byli jste velmi citliví a vnímali to, co se děje v náladách a myšlenkách kolem vás: u vašich rodičů a světa kolem. Zažili jste, jaké to je mít kolem sebe tísnivé myšlenky a zvláště utiskující energie. Tyto energie vás částečně přidusily a zastínily vaši originalitu – píseň vaší duše.

Abyste znovu uslyšeli tuto píseň a začali ji žít, je třeba, abyste se nejdříve postavili a řekli „ne“ tomu, co vám nevyhovuje, abyste si důvěrně uvědomili, kdo jste! Jste součástí tohoto undergroundového proudu, jste někým, kdo chce na Zemi přinést živoucí světlo, kdo chce prolomit staré struktury strachu a moci. To je vaší podstatou – jste pracovníkem světla.

Přizpůsobení se a žití „běžného života“  pro vás tedy není to pravé. Je důležité, abyste to přijali, neboť žití „běžného života“ může být v rozporu se smyslem vašeho poslání, vaší duše. Jste tu, abyste byli sami sebou, abyste se vyjádřili svým jedinečným světlem, svou touhou po obnově, svými sny, které sahají za hranice známého, za panující pořádek. Sníte o nové Zemi, o novém vědomí. Tyto sny jsou vámi.

Každý z vás však během dospívání začal pochybovat, protože tlak z vnějšku může být silný. Jste lidmi, jste zranitelní. Chcete se spojit a být součástí toho, co je kolem vás. Tak se tedy nutíte, abyste zapadli do škatulek, které bolí, do svěrací kazajky, která vás omezuje a dusí vás. Pak se vaše duše zmítá. Pak vyvstávají krize v podobě nemocí, ztráty práce, rozchodů – může to být cokoli. Může se to však stát i tehdy, když se zdá být navenek vše v pořádku, ale uvnitř cítíte napětí, depresi či neklid. Velmi často je to spojené s tím, že nenasloucháte své duši, tomu, kdo jste.

Neobviňujte se za to, že se vám tyto věci dějí, protože když vyrůstáte jako citlivé dítě a mladý člověk v této realitě, mnohé vám zkříží cestu. Budete zmateni, a proto je tak důležité spojit se nyní se svým jádrem, být jiní, být pracovníky světla. Máte zcela přijmout, že nezapadáte do existujících rámců, neboť jste tu koneckonců proto, abyste je prolomili. Jakmile to jednou zcela pochopíte, odpadne z vás velké břemeno.

Byli jste zaplaveni obrazy a očekáváními z okolního světa, které vám říkaly, jací máte být: jako muž, jako žena, jako otec, jako matka; které vás nabádaly, abyste byli úspěšní, dobří, populární. Existuje spousta vnějších obrazů, o kterých si myslíte, že se jim musíte podřídit, protože vaše mysl, zvláště když jste mladí, tyto obrazy vstřebává.

Ve společnosti, v které nyní žijete, se na vás valí lavina obrazů. Tyto obrazy by měly být údajně ideálními obrazy, ve skutečnosti však nejsou postaveny na lidském bytí, na vaší skutečné přirozenosti – jsou to iluze, fantazie. Jsou to obvykle obrazy, které jsou mimo pravdivou realitu, se kterou se jako zranitelní lidé z masa a kostí potýkáte. Často jsou to tísnivé a dusivé obrazy: musíte dělat to a tamto, musíte se chovat tak nebo onak, abyste byli krásní, úspěšní, efektivní.

Když si uvědomíte, že jste tu proto, abyste tento existující pořádek prolomili, abyste do této temnoty přinesli světlo, pak můžete tyto obrazy propustit a vnímat, že jste správně. Ne proto, že splňujete seznam ideálních charakteristik, nebo proto, co jste ve světě dosáhli. Nikoli, jste dobří protože jste tu se svou vibrací, se svou energií obnovy, se svou úrovní jinakosti, se svou vnímavostí. Stručně řečeno, jste dobří, protože jste tady.

Proto je třeba, abyste se ocenili a milovali se. Jen když tohle hluboce cítíte a jste ochotni těmto falešným obrazům, které vás nevyživují, říci „ne“, dostanete jasné vnitřní instrukce či signály o tom, co chce vaše duše sama v této realitě vyjádřit. Neboť tím je váš konečný cíl: sebe-vyjádření, které přichází přímo z vašeho Já. Ne to, co někdo jiný chápe pod pojmem sebe-vyjádření, ale to, co prožíváte jako radostnou, příjemnou, uvolněnou a zábavnou cestu sebevyjádření, a to může být cokoli. Nemusí to být velkolepé a ohromné. Opusťte tyto představy. Hlas vaší duše je jemný a milující. Není o velkolepých úspěších, ale spíše o objevování a prožívání mystéria toho, kdo jste: jak výjimeční jste se svým bohatstvím pocitů a talentů.

Rád bych skrze cvičení znázornil dva kroky, které jsem popsal jako způsoby, jak se spojit se svou duší. První krok je říci „ne“ falešným představám, které vás odvádí z vaší cesty. Druhým krokem je spojení se se svou individualitou, s tím, kdo skutečně jste: snílek, poutník, outsider, který sem přišel s pochodní světla, aby přinesl něco, co osvítí.

Představte si, že jste v přírodě v horách. Můžete slyšet potok, jak proudí přes balvany a kameny. Můžete slyšet šumění stromů a keřů. Jste sami, ale kolem cítíte život, neboť vše je živé: Slunce, rostliny, zvířata. Sundáváte si oblečení, abyste mohli bosí brouzdat tímto bublajícím potokem a pak se rozhodnete lehnout si do vody. Překvapuje vás, jak sladké a příjemně svěží to je. Ležíte s hlavou spočívající na kameni a necháváte vodu, aby vás osvěžila.

Ve svém životě jste toho nesli tolik, tolik jste toho do sebe vstřebali. Nyní je čas naslouchat svému vlastnímu hlasu. Vidíte jiskry na vodě kolem sebe, cítíte, jak proudí kolem vašich paží a nohou a jak vás voda uzdravuje. Vnímejte, jak vás omývá a očišťuje vaši hlavu. Vnímejte svou sílu – být zde v této pozemské atmosféře vyžaduje sílu. Pro anděly jako jste vy, kteří měli kontakt s nejvyššími sférami světla, je neustále bolestivé být přítomni uprostřed tíhy a negativity.

Jste tu na misi a je důležité, abyste si to uvědomili. Nesrovnávejte se s druhými. Dělejte, co chcete dělat a co je pro vás správné – už jste ušli tak dlouhou cestu. Nejste tu, abyste tancovali, jak druzí pískají. Pociťte, jaká je vaše vlastní cesta, vaše vlastní originalita. Vnímejte na chvíli, že se zcela odevzdáváte a necháváte skrze sebe proudit vodu své duše. Vnímejte, jak ji vaše srdce pije – vaše srdce žízní. Tak moc si přeje plně se znovu spojit se svou krásou, se svým bohatým já, se svou duší.

Vnímejte ve středu svého srdce hrající si dítě, které vám připomíná váš sen, nikoli sen světa kolem vás.

Ano, váš sen. Předtím, než jste přišli na Zemi, jste o tomto životě snili. Měli jste plány, měli jste smysl; uvnitř vás existoval oheň, díky kterému jste sem chtěli přijít. Pohlédněte na toto hrající si dítě, pohlédněte do jeho obličeje a pokuste se cítit, jaké to je být tímto dítětem. Má vzezření dítěte, je však velmi staré – přesto je to nositel nového. V očích tohoto dítěte je poselství, které přichází od vaší duše.

Dovolte, aby se energie světa, toho, co jste vstřebali, od vás odplavily, a nechejte se očistit. Nyní znovu pohlédněte na tancující dítě ve vašem srdci – to dítě, které je zcela nové. Navzdory všemu, čím jste prošli, toto dítě je zcela nové. Nepochází z minulosti, toto dítě pochází z vaší budoucnosti. Je na vás, zda chcete toto dítě držet za ruce – natahuje je však k vám a říká: „Jdeš?“

Pociťte v tomto dítěti bublající radost ze života a odvažte si znovu snít! Vašim nejhlubším snem jako duše je nechat zde své jedinečné světlo zářit – mohli byste říci – být sami sebou. Každý krok v bytí sám sebou se počítá. Neexistuje žádný plán kritérií pro nalezení své cesty. Poraďte se s hlasem svého srdce, s tím dítětem uvnitř vás.

Než se obrátíte ke své duši, pohlédněte na to, co vás zneklidňuje, co vám říkají temné hlasy ve vašem nitru: „Tohle není dovoleno, takhle by to být nemělo; ne, to pro mě není možné, protože…“ Tyto temné hlasy krmí strach z nedostatku a ztráty. Když cítíte tento strach silně, nemůžete zažívat hlas své duše, proto je často nezbytné nejdříve z tohoto pole strachu kolem sebe poodstoupit nebo se od něj odpoutat. Jedině pak můžete nalézt klid, abyste mohli cítit svoji duši. Je nezbytné činit tak každý den, už jen proto, že se pak cítíte mnohem klidnější a uvolněnější. Trénujte se v odpoutávání se od pole strachu a nejen od pole, které jste vstřebali, ale také od pole strachu, který žije v lidech kolem vás, ve společnosti.

Pobyt v přírodě je jedním ze způsobů, jak se od tohoto strachu odpojit, ale v konečném důsledku jde o vnitřní jasnost, vnitřní „ne“ vibracím strachu a nutkáním přizpůsobit se. Dělejte to, co vám činí radost, ale nekomplikujte to příliš. Dělejte každý den něco, co vám dává pocit uvolnění. Žijte okamžikem, tím, co vás přivádí domů k sobě samým. Nakonec prvním a jediným krokem k dosažení cíle vaší duše je pronikavé sebe-uvědomění, pronikavé vědomí: „Tohle jsem já a je to dobré.“ Dovolte si hluboce procítit každodenní život – to je cesta.

Všem vám děkuji za to, že jste na Zemi. Jste důležití, záleží na vás. Ve svém srdci nesete vibraci, která je nová, která je inovativní. To má vliv na kolektivní vědomí a svět kolem vás. I když strávíte celý den jen meditováním či prací na zahradě, vaše vibrace se mění. Vaše oddanost cestě srdce a duše je viděna a slyšena. Jste pracovníci světla, průkopníci vědomí. Jste mnou a já vámi – jsme propojeni.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz