Nebojte se sami sebe

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé,

drazí milovníci života, já jsem Marie Magdaléna. Ráda bych vás všechny objala energií domova. Domovem mám na mysli váš přirozený stav bytí. Cítit se přirozeně a cítit se doma je stejné. Když se cítíte doma, cítíte se v bezpečí, cítíte se zakořeněni, ukotveni a zároveň se cítíte svobodní ve vyjádření sebe sama a své přirozenosti.

Ve svém životě toužíte po tomto spojení bezpečí a svobody. Jen tehdy, když se cítíte zakořeněni a ukotveni, jste schopni vyjádřit energii své duše. Cítit se zakořeněni a ve svém středu znamená, že si vážíte sebe sama.

Tím nejdůležitějším důvodem, proč se necítíte bezpečně a doma je, že odmítáte mnoho aspektů sebe sama. Bojujete sami se sebou a jdete proti svým přirozeným dispozicím. Byli jste učeni, abyste tak činili, byli jste učeni svými rodiči, vzdělávacím systémem, náboženstvím, že některé vaše části nejsou v pořádku, jsou zakázané nebo tabu. Především vaše vášnivá část, ta část, která chce svobodně prozkoumávat a důvěřovat svým pocitům a signálům těla, právě ta byla opravdu odrazena a potlačena.

Nyní vás žádám, abyste spojili své vědomí se svými chodidly a nohama, cítili zemi pod nimi, cítili a vnímali přítomnou energii. V tomto místě je směsice různých energií, otevřete se jim. Když jste opravdu soustředění, dokážete pozorovat věci jasně bez toho, aniž byste se jimi nechali vyvést z rovnováhy. Představte si tedy uvnitř sebe místo, ve kterém jste velmi klidní, vědomí si sebe bez pochybností o své schopnosti pozorovat a vnímat.

Vstupte svým vědomím do svých nižších čaker, do svého břicha a dýchejte do něj. Jak tak činíte, jděte svým vědomím dolů a spojte se se svým středem. Uvědomujte si svou kořenovou čakru, nejnižší bod vaší páteře a vnímejte v něm energii Země. V této oblasti se odehrálo mnohé, v minulosti tu bylo mnoho boje a stále ještě je.

Čím více se uvnitř ztišíte, tím jasněji dokážete cítit a rozlišit mezi svou vlastní energií a energií mimo vás. Čím více jste ve svém středu, tím jasnější je prostor kolem vás. Pokud nemáte jasné hranice, budete si myslet, že energie, které přijímáte, jsou vaše, že jsou spojené s vašimi problémy. Chcete jasné rozlišení mezi tím, co k vám přichází zvenčí a co přichází zevnitř.

Důvod proč mnozí z vás máte nedostatečné hranice je, že se bojíte jít dovnitř. To, co potřebujete nejvíc, abyste se zakořenili a cítili se v bezpečí je cítit se doma a ve svém středu. Zároveň se toho však bojíte a to se zdá opravdovým paradoxem. Proč byste totiž nechtěli být ve svém středu, být uzemnění a blízko sebe sama. Důvodem je, že jste sami sebe vyděsili. Nejdůležitější příčinou jsou náboženská podání, která byla velmi podezíravá k lidské přirozenosti. To, co však ve skutečnosti podezírají, je individuální síla a tvořivost.

Jakmile jednou lidi odradíte, aby přestali důvěřovat své vnitřní přirozenosti, své osobní intuici, svým tvořivým schopnostem, jakmile je odradíte, aby to vše přestali používat, dostanou se do konfliktu se sebou samými, začnou být poslušní a poslouchat autority, které jsou venku. U mnohých z vás probíhá válka, kterou máte sami se sebou, často se soudíte a potlačujete své pocity a emoce. Ve skutečnosti mezi pocity a emocemi existuje velký rozdíl. Vy všichni máte jasný smysl toho, co je pro vás dobré nebo špatné, uvnitř sebe máte intuici, kterou přirozeně používáte, pokud se cítíte v bezpečí a ve svém středu.

Pokud jste však učeni, abyste své přirozené schopnosti potlačili, pak se pocity jaksi zkreslí a dostanou se do nerovnováhy. Jakmile začnete potlačovat své skutečné pocity, obrátí se do často chaotických a nevyvážených emocí. Je to jako když zamezíte přirozený tok řeky. V jistém bodě se protrhne, osvobodí se a vytvoří velmi divokou řeku, která se zdá nepřiměřená a zdá se, že potřebuje regulaci a omezení, přičemž ten původní proud vody byl čistý a udržoval pro vás mnoho důležitých informací. Proto toto velmi přirozené, základní, intuitivní vědění uvnitř vás, uvnitř každého lidského dítěte, je v podstatě v širším slova smyslu to, co znamená channeling.

Pokud jste ve spojení se svou intuicí, tento čistý smysl či vnitřní vědění neznamená, že víte vše, že přesně víte co dělat či o čem je život, spíše to znamená to, že víte, co je pro vás v daný okamžik správné. Nechce se po vás, abyste věděli vše napřed a najednou či chápali smysl života zde. Máte to prožívat a prožíváním tak růst uvnitř sebe a to i v soucitu a lásce. Máte tedy tímto procesem nevědění projít a potopit se do hloubky. Když tak však činíte ze svého středu, z místa základního pocitu bezpečí a sebedůvěry, může to pak být dobrodružství, které je v zásadě radostné. I když přináší smutek a bolest, je to smysluplná cesta, kterou jste si vědomě vybrali prožívat.

Pokud vám však není dovoleno, nebo nejste schopni být ve styku s tímto vnitřním věděním, s tímto prazákladním radarem uvnitř, pak se život stane velmi osamělý, neboť nejste ve spojení se svým skutečným zdrojem informací uvnitř sebe. Začínáte pak reagovat na svět kolem vás, na to co lidé cítí, říkají a co od vás očekávají, velmi ustrašeným způsobem. Začnete spoléhat na druhé a na autority, které jsou mimo vás. Je to jako byste ztratili kontrolu. Jste pak v rukách strachu a sebepopření.

Abyste tedy nastolili spojení se svou duší, se svým srdcem, abyste začali v širším slova smyslu channelovat (být kanálem), musíte přijít zpět domů – k sobě, což v zásadě znamená cítit se sebou znovu v bezpečí a důvěřovat svým instinktům a všímat si, jak často popíráte či potlačujete své emoce a pocity.

Nyní vás znovu žádám, abyste si uvědomili svá chodidla a nohy, vědomě dýchali do svého břicha a pak cítili své srdce. Vaše srdce obsahuje pole soucitného vědomí, je to klidný typ vědomí není o přemýšlení, avšak jen o uvědomování si toho, co je uvnitř vás. Uvnitř většiny z vás existuje hluboko zakořeněný návyk, že když cítíte negativní emoci, máte zvyk o tom přemýšlet a chtít to napravit a to je proto, že samotná emoce postrádá smysl, chcete se jí jen zbavit a cítit se dobře.

Nyní vás žádám, abyste vybrali emoci, která je s vámi často, která se vám opakuje a možná souvisí s nějakým konkrétním problémem. Snažte se soustředit na to, jaká emoce vás trápí nejvíc. Je to strach nebo nějaký druh hněvu či rozmrzelosti, smutku, sebe-pochyb či studu? Snažte se to pro sebe pojmenovat. Snažte se najít emoci, která vás trápí nejvíc. Podívejte se, zda je ve vašem těle nějaké místo, které je touto emocí zasaženo. Jen pozorujte. Čím víc se ztišíte, tím snadněji dokážete tyto věci vnímat, protože o tom nepřemýšlíte, ani se to nesnažíte vyřešit. Buďte jen těmi zvědavými dobrodruhy, kterými ve skutečnosti jste. Vše, co se uvnitř vás odehrává, je v pořádku. Vnímejte tedy tuto emoci nebo si ji pamatujte a pociťte, jaká je uvnitř vašeho těla. Jen s touto emocí buďte, nezasahujte.

Nyní děláte to, že se snažíte této emoci přinést lásku, nesnažíte se ji napravit. Pozorujete ji však soucitným vědomím. Jakmile tak činíte, dostáváte se do svého středu. Nejste tak ve válce sami se sebou, nebojujete, jen to pozorujete a vnímáte.

Nyní na chvíli tuto emoci, která vás často trápí, přijměte . Cítíte se jí být obtěžkáni nebo je vám nepříjemná a přijměte to, že vám chce povědět něco důležitého, že za touto emocí je intuitivní vědění, čistý proud vody, o kterém jsem hovořila dříve. Není možné, aby se vyjádřil jinak. Používá tuto těžkou či zkreslenou emoci, aby se k vám dostala jeho zpráva. Jen tedy trpělivě s touto emocí buďte. Nyní vás žádám, abyste se s ní spojili a učinili dva kroky. Pokud chcete, můžete si je zapsat.

Prvním krokem či otázkou je: Co byste dělali, kdybyste s touto emocí byli zcela jedno a měli ji vyjádřit. Co byste udělali? Jaké rozhodnutí byste učinili či co byste řekli druhým lidem okolo. Pokud byste dovolili této emoci zcela vejít, jako voda, která prolomí hráz či zátarasu, jak byste ji vyjádřili? Namísto toho, abyste ji zmenšovali, jak jste zvyklí, udělejte ji nyní větší a dovolte, aby se ukázala celá. Zeptejte se sami sebe, co byste udělali, kdybyste šli zcela s proudem této emoce. A pak, i když jste zaznamenali, že byste udělali divoké a šílené věci či měli narušené chování, dovolte si představit to, co byste udělali. Dokonce i věci, které byste považovali za špatné. Když skutečně půjdete s proudem této představy, v určitém bodě, přijde pocit úlevy, neboť jste si dovolili tuto emoci zcela přijmout a skutečně pochopit to, co nese uvnitř. Pokud tedy například cítíte hněv vůči své matce, můžete si sami sebe představit, jak na ni křičíte a říkáte ji všechny ty věci, které jste vždy drželi uvnitř, protože jste se je báli říct. Tohle je cvičení k sebepoznání, netýká se přímo druhých, je o vás. Tato emoce vám také říká něco o tom, co opravdu potřebujete.

A to mě přivádí k druhému kroku, či otázce. Potom, co tato bouře přešla, potom, co jste nechali tuto emoci zcela projevit, pochopili její vnitřní pohyb a šli s těmito pocity, dostaví se jakýsi pocit úlevy či tichý prostor. Uvnitř tohoto prostoru se pak můžete sami sebe zeptat a to je ta druhá otázka: Co skutečně potřebuji? Co mi tato emoce skutečně říká? Co je ta čistá informace za ní? A to, co velmi často skutečně chcete, není ublížit druhým či je obviňovat, avšak znovu se navrátit či vytvořit své vlastní bezpečné místo uvnitř sebe, cítit se uvnitř sebe doma, být schopni mít jasné hranice, být sami k sobě pravdiví.

Pokud tak cítíte a chcete si zapsat, co vnímáte, že je skutečným poselstvím za touto emocí, pak se spojujete se svou intuitivní úrovní, nikoli emocionální, ale se svou intuicí. Můžete se tam však dostat i tak, že nejdříve dovolíte emoci, aby se plně projevila a nikterak ji potlačovali. Důvěřujte, že má pro vás důležité poselství. Často, když se snažíte o svých emocích přemýšlet nebo je napravit, jistým způsobem je popíráte. Chcete se jich zbavit a zajímá vás, jak to udělat. Tímto způsobem však míjíte poselství, které za nimi je.

Když z přijetí této emoce cítíte úlevu, pak se dostáváte do tichého místa a můžete cítit, jako byste přicházeli domů, k sobě. Neznamená to, že jsou všechny vaše problémy vyřešeny nebo že vše lépe chápete, je to však o základním pocitu toho, že přicházíte domů, k sobě, což vás činí mnohem lehčí a radostnější.

Představte si nyní na chvíli, jaké by to bylo, kdybyste vždy důvěřovali tomu, že ať se uvnitř vás děje cokoli, jakákoli emoce či pocit, že je to v pořádku a můžete s tím být. A tím, že tam jen jste, se vám tak může odkrýt jeho smysl z prostoru soucitu, nikoli z války, odmítnutí či konfliktu, avšak především z pocitu důvěry. Potřebujte znovu důvěřovat svému vnitřnímu životu a potřebujete mít také jakousi trpělivost. Když se potýkáte s těžkými emocemi, obvykle nestačí, když tak učiníte jen jednou, potřebujete tento pohyb přijetí opakovat, ne je odmítat a přemýšlet o nich, ale být s nimi tak dlouho, jak to potrvá. Opravdu hluboké emoce či traumatické vzorce potřebují čas, aby se dostaly do stavu úlevy. Je tedy třeba vytrvalosti a trpělivosti, abyste s nimi zůstali a přijali fakt, že tu jsou z nějakého důvodu.

Takhle přesně otevíráte uvnitř sebe kanál. Tak, že se berete vážně a uvědomujete si, do jaké míry jste zvyklí sami se sebou bojovat a být ve válce se svými vlastními emocemi a pocity, otevíráte prostor pro sebe-přijetí.

Ráda bych zakončila tím, abyste si uvědomili své srdce, centrum ve své hrudi a vnímali uvnitř lásku. Tato láska, kterou volně nabízíte druhým bez popírání sebe sama, pak vidí zraněnou část v druhých velmi snadno a natahujete se k ní. Proč ji tedy tak odepíráte sami sobě. Otevřete tedy sami sobě své srdce a představte si na chvíli proud soucitu, který z něj vychází a zcela objímá všechny vaše části, vaše tělo, vaše energetické pole a skutečně se přivítejte a přijměte.

Tento proud hlubokého soucitu, přijet a otevřenosti všemu, co uvnitř vás je, ochota tomu naslouchat, tento proud propojení je ženskou energií, existuje tu však i jeho mužská energie. Je to ta část vás, která je zvědavým dobrodruhem, který je tu, aby prozkoumával život, chápal ho. Ctností této vaší mužské části je, že nic neposuzuje, přeje si prozkoumávat a proniknout do mystéria vás samých, do mystéria života. Je tudíž bez jakéhokoli posuzování, je velmi otevřená a divoká. Je opakem toho, co limituje a kritizuje sebe samého/samu.

Dovolte tedy této mužské energii, aby také protékala vašim tělem, zvláště vaší páteří, vašimi zády. Je to silná a sebevědomá energie, která vám říká, že jste dokonalí ve své nedokonalosti a že na vás není nic špatného. Říká, že na sebe můžete být hrdí tak, jak jste a že si můžete vzít tolik místa, kolik potřebujete.

Tuto energii můžete doslova cítit od vrcholku své hlavy k nejspodnější čakře jako kanál ve své páteři. Jak tak činíte, můžete vnímat, jak jste si zvykli činit se menšími a cítit se bezvýznamní. Tato mužská energie je tedy o tom říci: „Toto jsem já a jsem v pořádku.“

Čím větší místo si odvážíte pro sebe zaujmout, tím víc proud vašeho srdce dosáhne k druhým. Sdílení svého vědomí a soucitu s druhými nebylo nikdy o tom, že se zmenšíte, je to o zvětšení se, přijetí se a o radostném projevení své jedinečné přirozenosti. Toto tu máte dělat.

S velkou úctou a radostí v srdci vás objímám.

Jste moje rodina. Jsme jedním.

https://lightraisers.nl

Překlad: Denisa Vaňková, www.jeshua.cz