Odevzdání se a kontrola

Hledání a následování naší vášně v životě

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

Drazí přátelé,

promlouvám k vám ze srdce Kristovského vědomí. Jsem Jeshua, ale nejsem pouze určitou osobností, která žila na Zemi před dvěma tisíci lety. Zde prezentuji více než to. Představuji Kristovskou energii, která žije a vibruje v srdcích vás všech. Ten, který k vám nyní promlouvá, proto také představuje vaši vlastní energii a vibraci; je to vaše vlastní upřímná touha, jež se proměňuje v místnosti, kde sedíme ve slova.

To, že tu spolu takto jsme, není jen o zprostředkování přednášky, je to shromáždění a oslava Nové Éry. Někdy se zdá, že probuzení nového vědomí je daleko. Zdá se, že je ve světě i uvnitř vás samých příliš disharmonie a konfliktu. Probouzení ale již započalo. Na Zemi se právě rodí nová dimenze vědomí a po dlouhé fázi příprav bude postupně napříč Zemí získávat oporu a šířit vlnu osvícení. Vy všichni jste součástí této vlny čerstvého probouzení vědomí, která nyní zaplavuje Zemi. V mnoha smyslech jste vy touto vlnou energie.

„Odevzdání a kontrola“ je během tohoto průběhu spirituálního probuzení velkým tématem, jak na individuální, tak na kolektivní úrovni. Na politické úrovni se často světoví vůdci musí sami s tímto tématem konfrontovat. Je stále velmi těžké být v politice a činit rozhodnutí ze srdce. Zdá se, že politika na to ještě není připravena. Nicméně odevzdání se moudrosti srdce je právě teď jedinou cestou z velkých konfliktů na Zemi. Je to jediná šance pro mírová řešení těchto konfliktů.

Základem pro světový mír je všeobecný smysl spojení a jednoty, který je možný mezi lidmi různých ras, náboženství či kultur. Uznání se navzájem jako lidské bytosti navzdory vnějším rozdílnostem mezi světovou populací roste a je povzbuzováno vaší moderní informační technologií, která významně zmenšuje vzdálenost v čase a prostoru. Zároveň je tento růst k vzájemnému pochopení ohrožován starými, na strachu založenými názory o „nás“ a „těch druhých“. Přemýšlení ve smyslu dobrého a zlého, správného a špatného, „my“ a „ti druzí“, udržuje prastará nepřátelství a stimuluje velmi mnoho emocionálního nepokoje. Tyto rozvracečské názory jsou stále používány politiky k udržení své moci.

To, co však nakonec určuje realitu politické úrovně, jste vy, jednotlivci. Politika odráží vědomí společné většiny jednotlivců. Právě díky společnému uvědomění mnoha nezávislých jednotlivců, se probouzí nová úroveň vědomí. Spíše než o rovině politické, bych nyní rád hovořil o rovině individuální, na které vy všichni pracujete, abyste začlenili energii srdce do svých životů, ve kterých se zabýváte záležitostí odevzdání a kontroly.

Mezitím vás žádám, abyste zkrátka pocítili energii odevzdání, jež je dnes tady seskupena a vytéká z vašich srdcí. Vy všichni silně toužíte po pocitu osvobození a věříte, že základem je odevzdání, propuštění. Často však ještě nevíte, jak začlenit tuto energii do svých dnů, do svých každodenních životů.

Co je zdrojem kontroly v životě? Kontrolou myslím používání moci nad životem, nutit ho, aby plynul podle vašich tužeb, které vnímáte jako správné a oprávněné. Proč chcete rozšiřovat kontrolu nad svým životem a ustavičně tak žít v napětí a úzkosti? Zdrojem kontroly je strach. Strach je hluboko zakořeněný ve struktuře vašeho života: ve vaší výchově, vzdělání a společnosti. Kontrolní mechanismy jsou přítomné všude a máte je naučené jako dobré zvyky. Zřejmě jste rozumná, racionální bytost, když chcete mít kontrolu nad svým životem a v souladu s ní ho organizovat.

Odevzdání a nepředvídatelnost ve vás vzbuzuje pocit strachu. Odevzdání spojujete se vzdáváním se, s tím, když nevíte, co dělat, a jste přemoženi emocionálním zmatkem či krizemi. Tohle je nicméně velmi omezující představa odevzdání. Je to představa zrozená ze strachu, z vědomí založeného na egu. Existuje mnohem pozitivnější pojetí odevzdání, to, které poukazuje na životní styl, na způsob bytí, ve kterém žijete svůj život v důvěře bez potřeby jeho kontroly, moci či manipulování.

Ego vyžaduje kontrolu, protože je vystrašené. Ego se ztotožňuje s představami, které nepocházejí z duše, ale které krmíte z vnějšího světa. Ego neustále běhá kolem, aby si zachovalo svou tvář úspěšného podnikatele, starostlivé ženy v domácnosti či schopného terapeuta. Chce tento obrázek udržet, aby mělo kontrolu nad tím, co si o vás myslí druzí. Existují však chvíle, ve kterých ego selhává a prohrává. Může to být případ, když jste přepracovaní, nemocní nebo se vám rozpadne vztah. Ego považuje takové krize, které vás někdy nutí opustit a vzdát se, za smrtelné údery.

Ego spojuje odevzdání s krizí. Ego žije v ustavičném střídání kontroly a krize. Často jste v životě ve chvílích skutečné krize vyzýváni k tomu, abyste se podívali na skrytý poklad uvnitř. Vždy existuje pozitivní prvek ukrytý v krizi, který vás nabádá k tomu, abyste se dostali blíž ke svému srdci. Takto vás život přibližuje k sobě sama, ke svému vnitřnímu vědění a moudrosti. Dokonce tehdy, i když žijete pod diktátem ega. Proto vždy budou ve vašem životě situace, které vás vyzvou dříve či později k odevzdání se. Život vám vždy nabízí možnosti, abyste si zvolili odevzdání jako svůj životní styl.

Znáte to. Vy všichni znáte tyto chvíle odevzdání po krizi. Ty drahocenné chvíle jasnosti a uvědomění, ve kterých si uvědomujete, že jste neseni proudem neviditelného božského dechu. Uvědomujete si, že tento božský proud života pro vás chce to nejlepší a že se na něj můžete spolehnout, i když vám nutně nepřináší to, co očekáváte. To, po čem všichni toužíte, je žít v souladu s vyšším vědomím trvaleji; včlenit tento způsob bytí do svého každodenního života bez toho, aniž byste do něj museli být tlačeni hlubokými krizemi a zoufalstvím. Vy všichni toužíte po odevzdání jako stylu života.

Vy všichni jste vyčerpaní bojovníci. Prošli jste dlouhou cestu. Někdy se cítíte uvnitř velmi staří a vyčerpaní, ale je lepší říci, že jste velmi unavení ze starého? Pátráte po způsobu bytí, které je snadné, inspirující, a přesto lehké a uvolněné. Klíčem k úspěchu je, že se nemusíte ve svých vztazích, práci či dalších cílech vyčerpat, než narazíte a krize vás donutí to vzdát.  Udělejte jeden krok dál či raději jeden krok zpět a zaměřte se na životní styl, který je vždy vyznačován propouštěním, vírou a odevzdáním se. Odevzdání znamená: nebojovat, nevzdorovat, ale jít s proudem života a věřit, že život vám nabídne přesně to, co potřebujete. Věřte, že jsou vaše potřeby známy a budou splněny. Přijměte, co máte ve svém životě právě teď a buďte při tom přítomní. Rád bych hovořil právě o tomto způsobu života, neboť vaše touha po něm je hluboká a upřímná. Je to spirituální touha, která pochází z vaší duše, z božského proudu uvnitř vás.

Bloky na cestě odevzdání: tři falešní bohové

Na straně jedné toužíte shodit své masky a žít otevřeně v souladu s původním plánem své duše. Toužíte po opravdovosti, upřímnosti, lásce a spojení. Na straně druhé je pro vás velmi těžké tyto masky shodit. Byli jste vychováni s přesvědčeními a strukturami, které se ve vaší psychice zakořenily, a které vám zabraňují spojit se se svou vlastní duší. Obzvlášť bych se rád zaměřil na tři modly či „falešné bohy“, ke kterým se často obracíte pro vedení, ale které vás ve skutečnosti odvádí z centra, z rovnováhy, která je potřebná k tomu, abyste mohli žít v odevzdání tomu, kým skutečně jste.

První modla: Bůh jako autorita nad vámi

Prvním falešným bohem je Bůh sám, který znamená Boha pojatého jako Pána a Mistra stvoření. Tento typ Boha je lidskou konstrukcí, obraz Boha, který hluboce ovlivnil vaši kulturu.

Mnoho z vás si myslí, že jste tento tradiční obraz Boha propustili. Říkáte, že již více nevěříte v Boha, který soudí a trestá, který stojí vysoko nad vámi a drží záznamy vašich úspěchů a pádů jako školní učitel. Říkáte, že věříte v Boha Lásky, který vždy odpouští a který vás ochraňuje a podporuje. Nicméně ve strnulém neláskyplném způsobu, v jakém často jednáte se sebou samými, je tento Bůh stále velmi živý! Neříkáte si snad často, jak jste zklamali? Že nejste dobří, že byste měli postupovat dále, ať už je to na poli vztahů, práce nebo na poli spirituálním? Mučíte se myšlenkami jako: nežiju dle očekávání Boha, zklamávám své spirituální průvodce nebo vyšší Já, selhal/a jsem ve svém poslání, nepřispívám světu ničím smysluplným.

Mnozí z vás se takříkajíc v potají domnívají, že existuje vyšší řád, který byste měli přijmout nebo se mu podrobit. Ať už je to „mise duše“ či „životní cesta“, která byla před vás položena, nebo spirituální průvodce, který vám říká, co dělat nebo kam jít – ve všech těchto případech věříte v existenci vyšší autority, ve spirituální úroveň, která je nad vámi a kterou byste měli raději poslouchat. Jakmile však věříte v autoritu mimo vás, která je schopna nabídnout vám vedení v tom, co byste měli ve svém životě dělat, jsme zpět u tradičního Boha. Podle tohoto obrazu existuje úroveň pravdy, ve které jsou věci pevné a určené a to jediné, co můžete udělat je žít nebo nežít v souladu s tímto obrazem. To je však falešný obraz.

Ovšem, když se narodíte, jsou ve vaší duši záměry pro život, který přichází. Dalo by se je nazvat jako vyšší úmysly pro život, ale nejsou stanovené ničím vnějším. Jste to vy sami, kdo si je zvolil, a zrodily se z vaší vlastní touhy a přání. Věci ve vašem životě, které jsou „předurčené“ – ve smyslu, že se velmi pravděpodobně stanou, protože nic není zcela dané – jste si vytvořili a zvolili vy sami. Můžete se kdykoli spojit s vaším životním záměrem či vyšší inspirací tak, že budete naslouchat svým pocitům, hlasu svého srdce, svým nejhlubším tužbám. Rád bych vám sdělil, abyste příliš nenaslouchali napjatým duchovním doktrínám o tom, jak byste měli žít. Poslouchejte hlavně takzvané nižší části vás samých: mocné emoce, které se projevují ve vašem každodenním životě. Skrze tyto emoce se vás snaží oslovit duše, aby vám něco pověděla.

Když byste rádi věděli, co vám chce duše říct právě nyní, podívejte se na své emoce, které se často ve vašem životě vrací a nejvíc vás pohlcují. Podívejte se na ně milým, ale upřímným způsobem. Neobviňujete za své emoce druhé, nevěnujte pozornost vnějším příčinám; podívejte se na ně jako na výsledek svých voleb. Například, když jste často rozhněvaní a mrzutí, odkud to pochází? Je zde něco, co vám chybí? Skrýváte často své skutečné pocity a je pro vás těžké jasně stanovit své hranice? Často k vám skrze hněv doléhá opravdové poselství: touha být tím, kým jste, ukázat svou původní energii duše světu. Když poznáte touhu své duše prostřednictvím hněvu, vidíte své andělské Já, které září skrze vaše vnitřní dítě.

Anděl uvnitř vás je „vyšší Já“, které se chce spojit s fyzickou realitou, inkarnovat se a zářit své světlo na realitu Země. Je to vaše vědoucí část. Vaše vnitřní dítě je životní vášeň sama: je to touha, emoce a kreativita. Je to prožívající část. Dětská část ve vás je vaše „nižší Já“. Vnitřní dítě je zdrojem radosti a kreativity, pokud žije v harmonii s andělem uvnitř. Pakliže se odtrhne od andělského objetí a zmítá se, je zdrojem zdivočelých emocí. Hněv se obrátí v nenávist a pomstu. Strach se zvrhne v obranu, neurózu a frustraci. Smutek se zhorší v depresi a zahořklost. Původní emoce jsou ukazateli – zprávami od prožívající části vás samých. Je to dítě, které skrze tyto emoce natahuje ruce k vaší andělské části. Emoce vyjadřují čistou, ne-vědomou zkušenost. Jsou vyjádřením nepochopení. Právě ve spojení s andělem je možné seznámit se emocemi jako s ukazateli a pochopit. Jako takové se emoce stanou nástroji pro transformaci a prozkoumání: „nižší Já“ obohacuje a naplňuje vyšší Já tím, že poskytuje poznávající části pociťovaný obsah. Anděl ve vás obživne a zakouší hlubokou radost, pakliže je mu dovoleno osvítit toto dítě. Když vyšší Já září tímto způsobem, vaše emocionální tělo se uklidní a získá rovnováhu. Plody společného proudění anděla a dítěte znamenají intuitivní, vnitřní poznání, které může naplnit váš život světlem a lehkostí.

Vyšší a nižší principy uvnitř vás, anděl a dítě, jsou organickým, smysluplným celkem. Pojmy „vyšší“ a „nižší“ tudíž nejsou zcela správné. Je to o společné radostné hře „vědění“ a „prožívání“. Je to souhra, která vede ke skutečné, ztělesněné moudrosti, která je opakem moudrosti teoretické.

K tomu, abyste právě v této chvíli nalezli ve svém životě vedení, nejlíp uděláte, když oslovíte své vnitřní dítě. Když mu dáte pozornost, kterou potřebuje a zahrnete ho svým vyšším vědomím, dotekem anděla. K ilustraci se pojďme vrátit k příkladu výše, ve kterém jsem mluvil o hněvu a podráždění. Jakmile se spojíte se svou emocí a představíte si ji jako dítě, můžete pozvat dítě, aby k vám přišlo. Můžete se ho zeptat, proč je rozrušené a co od vás potřebuje k tomu, aby se vyléčilo. Dovolte dítěti, aby vám odpovědělo a zcela jasně se vyjádřilo. Přestavte si, jak s vámi mluví živým způsobem se zřetelným výrazem ve tváři a s jasnou řečí těla. Možná vám dá specifické odpovědi jako „Chci, abys skončil v práci!“ nebo „Chci začít chodit na hodiny tance.“, nebo bude obecnější jako „Potřebuji si hrát a víc relaxovat.“ nebo „Nemůžu být pořád milé, víš!“. Vezměte tuto odpověď vážně a žijte s ní v souladu, jak je to jen možné. Možná nebudete moci okamžitě dělat věci, které si vaše dítě přeje. Můžete však začít málem a krůček po krůčku začít realizovat své touhy.

Když obejmete rozhněvané, vyděšené či smutné dítě uvnitř s láskou a přijetím, je zasažené vaší andělskou stránkou a výsledkem je, že s vámi mluví vaše duše. Začněte s pocity, najděte skutečnou touhu za těmito pocity a nalezněte způsob, jak je krůček po krůčku realizovat.

V tomto znázornění jsem vykreslil anděla a dítě uvnitř, neexistuje žádný prostor pro postavu autoritativního Boha. „Vyšší“ a „nižší“ se vzájemně doplňuje v otevřeném, dynamickém vyvíjejícím se vztahu. Anděl dítěti nic nediktuje, ani dítě nemá nad andělem moc. Právě díky jejich souhře odhalíte, co je pro vás v daný moment dobré.

Své životní cíle naleznete prostřednictvím tohoto intimního spojení mezi andělem a dítětem. V tomto spojení objevíte, co vás skutečně posune. Žádná autorita mimo vás nemůže toto spojení nahradit či ho vytvořit. Učitel může pouze poukázat na tuto posvátnou oblast uvnitř, kde můžete umožnit dítěti, aby bylo ochraňováno a inspirováno andělem ve vás. V této oblasti zjistíte, kdo jste a jaké jsou vaše vášně. Obecná vodítka o tom, jak žít spirituální život nejsou vždy přiměřené či všeobecné povahy. Pravda je beztvará. Každé stvoření má svou vlastní formu, svůj vlastní způsob žití Pravdy. To je zázrak vaší jedinečné podstaty duše. Skuteční spirituální učitelé neučí co dělat a nedělat jako například „nejíst maso“ či „meditovat dvě hodiny denně“. Opravdový učitel ví, že je to vše o nalezení své vlastní pravdy a o hluboké komunikaci se sebou samým. Učitelé mohou naznačit, co pomohlo na jejich cestě jim, ale nebudou to obracet v pravidlo či dogma.

Když se podíváte na způsob, jak byl Bůh zobrazován ve většině vašich náboženských tradic, je to přesně to, co se v nich odehrálo. Většina z nich jsou tradicemi strachu a zneužití moci. Potřeba jasně nastolit pravidla, dogmata a tendence k hierarchickým organizacím vždy značí, že je ve hře strach a moc. Stejná věc se však také děje ve spiritualitě nového věku. Vezměte například mnoho proroctví a spekulativních teorií, které v současnosti kolují. Když s nimi souhlasíte bez toho, aniž byste brali ohled na své vlastní základní pocity, můžete znejistět a začít pochybovat „Dělám věci správně?“, „Co, když zmeškám loď (kosmickou loď) v roce 2012?“ nebo „Je můj stav čaker natolik čistý, abych mohl/a vstoupit do páté dimenze?“ Tenhle typ otázek skutečně vašemu vnitřnímu růstu nepomáhá. Žádám vás: otočte se sami k sobě. Nesoustřeďujte se na pohyb planet a hvězd, na klimatické změny či hodnocení „vzestupujícího mistra“, abyste určovali svou úroveň seberealizace. Vy jste středem svého vesmíru, měřítkem a základním kamenem svého světa. Neexistuje žádný Bůh mimo vás, který ví líp nebo který vám určuje věci. Nejen proto, že Bůh, kterého jste dříve projektovali mimo sebe, přebývá ve vás, ale také proto, že tento Bůh taktéž není vševědoucí. Božský princip ve vás a ve všech stvořeních je hravou silou, která se vyvíjí a roste otevřeným a nepředvídatelným způsobem.

V tomto pojetí má „nižší“ nepochybný důvod pro existenci: je to palivo pro růst a naplnění. Světlo a tma mají hrát svou vlastní roli a tím, že přijmete obojí, dosáhnete osvícení. Dosahování světla jednostranným způsobem, ignorování či bojování s temnotou, po kterém některé spirituální skupiny touží, vytváří nerovnováhu, rafinovaný odpor a pohrdání životem na Zemi.

Dělat věci špatně, dělat chyby je naprosto v pořádku a může vám to přinést větší růst, než když se pokoušíte chybám vyhnout. Ve „špatných věcech“ dřímá semínko světla. Pouze když zakusíte to špatné z hloubky, můžete prožít dobré jako krásné, čisté a pravdivé. Nemůžete se učit „zvenčí“. Vy, Bůh uvnitř vás, se ponořil do hloubky (do materiální reality), aby se učil skrze prožitek, ne aby aplikoval vědomosti, jak žít. V tomto smyslu není mnoho věcí ne-spirituálních. Všechno zakoušení je posvátné a smysluplné. Nenechejte se řídit vnějšími pravidly, jež určují, co je pro vás zdravé, správné a spirituální. Základní kámen je vaše vlastní srdce: pokud cítíte něco jako správné, pak je to v pořádku. Vše ostatní nechejte být.

Druhá modla: společenské standardy a ideály

Dalším falešným idolem, který vás odvádí od vaší původní energie duše, je „společnost“: standardy a hodnoty, které řídí váš společenský svět a jsou vám předávány výchovou, vzděláním a pracovním prostředím. Mnoho společenských ideálů je zakořeněno ve strachu, v potřebě kontroly a v uspořádání života, který se tak stává úhledně uspořádaným hřištěm. Mnoho pravidel chování není tolik inspirováno tím, co lidé skutečně cítí a zakouší, ale tím, jak to vypadá navenek.

Pokoušet se žít podle těchto vnějších měřítek na vás může vyvolat velký tlak. Myslíte na strach z toho, že „nezapadáte“, nedosahujete dost, nejste dost krásní, nemáte vztah, atd. Když se budete srovnávat s nereálnými obrazy úspěchu a štěstí, vaše tvořivá energie uvízne a vy se v tomto světě už necítíte doma.

Kvůli tomu všemu, co máte a nemáte dělat, co se stalo vaší druhou kůží, se sotva odvažujete prozkoumat svou původní tvořivost. Bojíte se učinit krok mimo vyšlapanou cestu. Ale právě tato původní energie duše, energie, která z vás chce proudit jedinečnou cestou, je na Zemi vítána! Tato část vás samých má nyní na Zemi přinést transformaci vědomí.

Spojení s vašimi tvořivými impulsy a jejich vyjádření vašim vlastním jedinečným způsobem často vyžaduje odchýlení od cílů a ideálů společnosti. Může to být ten případ, že váš přirozený rytmus zkoumání sebe sama a následné vyjádření toho, kým jste na hmotné úrovni, nezapadá do rozvrhu společnosti o tom, jak dosáhnout jistých věcí v životě. Můžete nejdřív projít dlouhým procesem hlubokého sebepoznávání, aniž byste na vnější úrovni čehokoliv dosahovali a cokoli vytvářeli. Zatímco se to může lidem zdát neefektivní a neúspěšné, vy můžete na vnitřní úrovni velmi tvrdě pracovat a objevovat velmi mnoho hodnotných věcí o vás samotných. Nespěchejte a objevte, kým jste, kam vás vede vaše přirozená energie a začleňte ji do svého emocionálního a fyzického bytí. Nezajímejte se o vnější úspěch. Zaměřte se na to, co cítíte jako dobré a správné pro vás, co vás uvolní a inspiruje. Když naleznete tento způsob žití a zakusíte mír a klid uvnitř, budete se mnohem snadněji dostávat do spojení se svou původní energií duše.

V lidech je mnoho strachu z toho, co společnost diktuje a co od nich očekává. Zvláštní věcí je, že „společnost“ jako taková neexistuje. To, co máme, je mnoho lidí pohromadě, každý se svými vlastními ryzími touhami a se svými hluboce zakořeněnými strachy. Každý touží po tom, být svobodný v nejhlubším smyslu slova: jednoduše být tím, kým je beze strachu, že bude hodnocen „druhými“. A tak ještě znovu přemýšlejte, zda nevěnujete příliš pozornosti tomu, co si o vás myslí druzí. Ve skutečnosti jste i vy pro druhé nejhorším nepřítelem, neboť tím, že dodržujete jejich pravidla a bojíte se jejich hodnocení, uchováváte falešné modly živé a dusíte se ještě víc. Stáváte se „společností“ někomu jinému.

Zvláště vy, kdo jste průkopníci Nové Éry, můžete být příkladem lidem, kteří jsou lapení ve strachu. Vy jste příkladem, když věrně stojíte sami za sebou, pozorně nasloucháte svým pocitům, žijete v jejich souladu a propouštíte vnější hodnocení. Tato hodnocení se zrodila ze strachu, nelásky, a často jsou založena na starých pravidlech a kódech, jejichž skutečný původ si nikdo nepamatuje. To jsou stará měřítka, která nenesou žádná spojení s lidským srdcem a čekají, že budou transformována zevnitř lidmi, kteří se odváží otevřít novým pohledům. Společnost čeká na vás; čeká na inspirující vzory a standardy, které pomohou lidem spojit se s jejich srdcem a s jejich skutečnými touhami. Přispíváte ke kolektivní transformaci vědomí tím, že jste příkladem lásky namísto následovníka strachu.

Odvažte se pozvat si svou hravou, dětskou část. Spojujte se se svým vnitřním dítětem často: velmi dobře ví, co chce. Často jen stěží tušíte, po čem vaše srdce skutečně touží, a cítíte se, jako byste ztratili svou vášeň. To je proto, že nedovolíte svému vnitřnímu dítěti hrát si, více fantazírovat a snít. Když se srovnáváte s vnějšími kódy (co je vhodné pro můj věk, pohlaví, sociální pozadí), omezujete se a nedovolíte dítěti, snílkovi a vizionáři, aby vás z těchto omezení vyvedlo a spojilo vás se svým „vnitřním kódem“.

Vy všichni jste se narodili s inspirací, s touhou projevit na Zemi něco pro sebe sama i pro druhé („společnost“). Nepřišli jste sem, abyste žili ve skleněné věži. Na Zemi jste součástí kolektivního vědomí a přišli jste sem, abyste byli vůdcem a inspirátorem změny. To vás učiní šťastné a naplněné. Tím, že se spojíte s vnitřním dítětem a znovu pocítíte to kouzlo původní vášně, iluzorní omezení a hranice budou pozvednuty a vy zjistíte, že vaše cesta v životě je mnohem jednodušší a lehčí. Čím víc se osvobozujete od falešných bohů, kteří vás činí malými a bázlivými, tím víc žijete s pocitem svobody a odevzdání se srdci, a tím víc vás bude vesmír podporovat a poskytovat vám nezbytné prostředky, které vás přivedou ke splnění vaší vášně.

Třetí modla: litování druhých a sdílení jejich utrpení

Existuje ještě další falešná modla, kterou bych rád zmínil a která vás možná zaměstnává ve vašem každodenním životě nejvíc. Je to litování kamarádů, sdílení břemene s vašimi drahými tím, že s nimi společně trpíte. Nyní se můžete ptát: jak tohle může být modla? To, o čem hovořím, je vaše tendence spojit se s lidmi okolo vás tak hluboce, že jste vtaženi do jejich bolesti, problémů a negativních emocí a ztrácíte spojení se svým vlastním jádrem a vnitřním klidem. Tento druh lítosti a spolu-utrpení není vaší povinností, tohle druhému nepomáhá a ze spirituálního hlediska to není to pravé.

Mnohé z toho, co nazýváte „vysokou citlivostí“, je otevřeno energii druhým lidem tak, že stírá vaši vlastní. Vaše empatie (tj. schopnost cítit nálady a emoce druhých lidí) je v tomto případě nedostatečné vyrovnaní se s pohledem, že negativní energie v těchto osobách patří jim a ne vám. Nechápete dostatečně jasně, že tato negativita hraje důležitou roli v životě druhé osoby a že vy ji můžete osvítit svým soucitem a pochopením, ale nikomu neslouží, pokud s ní trpíte.

Pochopitelně byste rádi viděli své milované, jak vedou šťastné a naplněné životy (ať je to choť, dítě, rodič či přítel). Přejete si, aby se cítili líp a jejich problémy byly vyřešeny. Vždy pamatujte na to, že tyto problémy jsou jejich vlastními výtvory. Vztahové problémy, záležitosti peněz, zdravotní problémy, psychické poruchy – to vše odráží hluboce zakořeněné vnitřní konflikty v duši. Někde hluboko lidé chtějí tyto problémy prožít, aby si něco vyjasnili. Může se zdát, že jsou oběťmi, zvláště když se stále dokola točí v kruzích. Často to však znamená, že ještě stále chtějí prožít nějaký aspekt tohoto problému důkladněji a že ještě nejsou otevřeni vaší pomoci. Pokud se jim i přesto snažíte pomoci, velmi snadno začnete být vlezlí a ovládající a vyčerpáte své vlastní energetické zdroje. Tak se vzdáte odevzdání jako životního stylu.

Když dáváte příliš či nevhodně, mrháte svou energií a emocionálně se svazujete s tím, komu pomáháte. To vás pro váš dobrý pocit činí závislé na druhé osobě. Vaše emocionální energie se smísí a to je jedna z hlavních příčin ztráty síly, vitality a sebe-uvědomění. Jen málo věcí může tak snadno zlomit vaši energii jako je trvalý pocit oddanosti, viny a zodpovědnosti za někoho jiného.

V takovém „vztahu pomáhání“ často vyvstanou problémy moci, i když to nikdo nezamýšlí. Když se dává příliš či nevhodně, ve skutečnosti se pomáhající snaží zakrýt vnitřní prázdnotu, která pak přejde bez povšimnutí, když je člověk zaměstnaný někým jiným. Díky pomoci někomu jinému se můžete cítit silnější a sebejistější. Tomu, kdo od vás dostává všechnu tuto pozornost, se to líbí a cítí se klidný. Brzy zjistí, že vás může svými náladami a emocemi ovlivňovat. Ví, že když se věci zhorší, dostane od vás víc pozornosti (protože naléhavě chcete, aby se cítil dobře). „Trpitel“ tak cítí, že má nad vámi moc a že se mu vyplatí v roli oběti zůstat. V takovém vztahu se odehrává silná energetická výměna a vyčerpá vás oba, neboť není v harmonii s tím, co skutečně chtějí vaše duše. Neexistuje žádná spirituální pravda ve způsobu, jakým se vzájemně snižujete do velmi omezujících rolí. Pomáhající bude nakonec frustrovaný, protože trpitel neučiní dostatečný pokrok: v jeho zájmu není se změnit, neboť investoval do role oběti. Trpitel tak ještě více zabředává do této role; zahrabává se hlouběji, což ho může naprosto paralyzovat. Oba se rozhněvají a začnou se vzájemně obviňovat.

Velmi snadno máte pochopení a lítost pro lidi okolo vás. Zvláště duše Pracovníků Světla, které mají hluboký podnět šířit světlo a uvědomění na Zemi, jsou velmi citliví k utrpením druhých. Je pro vás těžké vidět utrpení na globální úrovni, například devastaci regionů chudobou a válkou či ničení a znečišťování životního prostředí. Když však dojde na utrpení, které je blízko vás, ve vašem osobním prostředí, hluboce vás to zasahuje. Proto jste zvláště zde vyzýváni k tomu, abyste si svoji moc vzali zpět.

Je důležité, abyste si uvědomili, že nikomu nepomáháte tím, že se děláte menšími. Často si myslíte, že když vstřebáte či polknete část emocí druhé osoby, spojíte se s ním hlouběji a tím mu pomůžete. Je to, jako byste sdíleli břemeno. Tím, že však převezmete potíže někoho jiného, jen tyto potíže zdvojnásobíte. Stín se prohloubí. Když provázíte druhého v jeho utrpení, vaše síla se roztříští a je zničena jeho negativitou. Budete si myslet, že nemáte právo být šťastní, klidní a spokojení, zatímco druzí trpí. Tohle je vážná chyba. Ve skutečnosti je opak pravdou.

Být opravdu nápomocný druhému znamená, že vložíte svou energii k službám řešení problému, ne do problému samotného. Abyste tak učinili, je třeba být větším spíše než menším. Čím více sebevědomí a nezávislosti vyzařujete, tím více představujete „energii řešení“ a tím víc můžete pro druhého znamenat, aniž byste vyčerpávali sami sebe. Když se chystáte trpět s druhým, pouze utvrzujete daný problém. Když zůstanete ve středu a budete klidní, nebudete souznít s těžkými emocemi druhého, ale otevřete další úhel, další cestu nahlížení na problém. Právě proto, že nerezonujete s energií problému, necháváte dopadat na situaci nové světlo.

Skutečné spirituální vedení nikdy nezahrnuje řešení problému někoho jiného. Znamená to být spíše majákem světla a uvědoměním, jež odráží jeho problém zpět tak, že mu umožňuje nahlédnout na problém jinak. Umožňuje mu vidět v problému smysl a hodnotu; vrací mu zpět pocit svobodné vůle a zodpovědnosti. Něco uvnitř vás se dotkne jeho srdce a inspiruje ho: je to energie lásky. Je to energie přijetí. Tak této osobě nabízíte „energii řešení“, ne tím, že byste pro ni něco dělali, ale tím, že jste. Tohle je světelná práce: být přirozený, být v míru se sebou sama a vyzařovat tento mír k ostatním. Není to o tom, nosit břemena druhých lidí či nalézat řešení k jejich problémům. Je to o tom, že nesete energii řešení ve svém bytí a otevřeně ji sdílíte s ostatními. To je jádro vašeho poslání na Zemi, jádro toho, co znamená přinášet světlo.

Být věrný sám sobě, dobře se o sebe starat a naslouchat tomu, co mi říká intuice, je nezbytným předpokladem k zakotvení hojnosti lásky na Zemi. Tohle pro vás chce vaše duše. Pokaždé, když necháte druhé odcizit vaši energií nebo se sami příliš rozdáte ze strachu a potřeby kontroly, část vašeho světla se zničí a vy se budete potřebovat zotavit a emocionálně vyléčit, abyste znovuzískali svou přirozenou rovnováhu a vitalitu. Všimněte si, jak často se to ve vašem každodenním životě děje. Když se příliš zneklidňujete tím, jak si vás ostatní lidé všímají nebo jak byste jim mohli pomoct, vaše myšlenky se pohybují v kruzích a stále se opakují stejné emoce, uvízli jste ve vyjeté koleji strachu a kontroly. Často máte tendenci rozdávat svou energii, neboť si myslíte, že tak věci zlepšíte a pomůžete lidem vyřešit jejich problém. Věnujte tomu však svou pozornost: skutečně vaše spoluúčast slouží řešení problému nebo jen problém utvrzuje a tím ho zvětšuje? Zeptejte se sami sebe, zda ve skutečnosti nesloužíte modle, namísto svému vnitřnímu světlu.

Často se zdá, že pokušení řídit věci je správné a rozumné, ale často je to jen strach, který vás k tomu nutí. Často se v různých oblastech života cítíte unavení a vyčerpaní ze všeho svého úsilí. Často v nich uvíznete a cítíte, že jste zavázáni k tomu, abyste do problému dávali ještě víc energie. Myslíte si, že to někomu dlužíte, nějaké organizaci, společnosti či dokonce Bohu. Ale kdykoli se cítíte emocionálně vyčerpaní, příliš přeháníte, je pravý čas nechat to být a najít si pro sebe nějaké klidné místo. Je to čas nechat svět být a obrátit se dovnitř. Na chvíli přetrhnout lana a znovu se spojit s vnitřním dítětem, neboť je to velmi důležité k tomu, abyste zůstali ve svém středu a rovnováze. Když se spojíte s dítětem, probudíte rovněž své andělské Já – ochránce dítěte. Spojíte se se svým „nižším Já“ a „vyšším Já“ a tím, že je ucítíte zevnitř a pozorně jim nasloucháte, začnete cítit, jak si spolu ve vaší přítomnosti dokáží radostně hrát. Vyjasní se vám, co potřebujete udělat nebo čím se zabývat, abyste zůstali ve středu a byli znovu pokojní.

Hledání a následování své vášně

Každý se rodí s vášní. Představte si tuto vášeň jako krásnou červenou růži. Přestavte si, že těsně předtím než se narodíte, stojíte na okraji nebe a držíte tuto nádhernou růži ve svých dlaních. Ačkoli můžete váhat učinit skok do pozemské reality, i když jste nejistí a sklíčení, zda jste na to připraveni, cítíte hluboko uvnitř oheň, vášeň, která se vám představuje právě jako tato červená růže. Nyní si představte, že skáčete, inkarnujete se a nesete tuto růži uvnitř, ve vašem břiše a srdci. Nechejte, ať k vám energie této růže přijde. Dovolte své původní vášni, inspiraci, aby se vám sama v této chvíli představila. Podívejte se na tuto růži. Jak nyní vypadá? Vezměte první obraz, který vám přijde na mysl. Vypadá růže poněkud smutně a opotřebovaně nebo září? Vidíte pupen nebo květ? Potřebuje od vás růže něco? Možná více vody nebo slunečního světla nebo více lásky a pozornosti nebo chce být přesunuta na jiné místo, do více vyživujícího prostředí. Představte si, že jí dáte přesně to, co potřebuje, a pociťte, jak vás to na vnitřní úrovni ovlivňuje.

Červená je barvou Země a barvou základní či kořenové čakry. Červená je barvou vášně. Často se své vlastní vášně bojíte. Bojíte se nechat tento prvotní proud ve svých životech otevřeně vyjádřit, neboť jde proti tomu, co společnosti či tradice považují za správné, vhodné a rozumné. Nicméně v každém z vás je prvotní vášeň a inspirace, která je právě zdrojem vaší existence tady a teď. Nemůžete být skutečně naplněni a inspirováni, dokud nedovolíte této energii vašim životem proudit a vést ho. Podstata odevzdání jako životního stylu je ta, že se odevzdáte sami sobě, vášni své duše, inspiraci, kterou chováte ve svém současném životě.

Existuje několik způsobů, jak poznat, zda jste se svou vášní duše spojeni.

 1. Pociťování inspirace – kdekoli proudí, tam jste na správném místě

Odevzdání jako životní styl znamená, že se necháte vést tím, co vás skutečně inspiruje. Odevzdání není pasivní energií. Když se odevzdáte tomu, co vás skutečně motivuje a inspiruje, otevíráte bránu k živému a kreativnímu proudu energie uvnitř. K tomu, abyste tento proud objevili, potřebujete najít, s jakým druhem aktivit vaše energie proudí přirozeně. Které věci vás činí šťastnými a klidnými? V jakém zaměstnání či práci cítíte, že věci plynou bez námahy a ladně? Jaká je podstata těchto věcí a aktivit? Pociťte tuto podstatu ? a vězte, že mohou být rozmanité cesty, aby tato podstata získala formu a tvar.

 2. Být pravdiví ke své vlastní přirozenosti – to, co děláte přirozeně, je to, v čem jste dobří

Abyste poznali svou vášeň, musíte si uvědomit, že je to vždy něco, co je vám velmi přirozené. Je to něco, aktivita či povolání či vyjádření, ke kterému jste přitahováni, co vás zajímá a co si vychutnáváte. Je to něco vám velmi blízké a přirozené, z vašeho pohledu téměř evidentní. Abyste přivedli svůj přirozený dar k uskutečnění, musíte se naučit nějaké dovednosti či pěstovat nějaké formální vzdělání. Bude to však relativně jednoduché a radostné. Vaše vášeň je něco, na co jsou vaše schopnosti a talenty naladěné, zahrnuje činnosti, ve kterých jste dobří hned od začátku.

 3. Udržování jasných hranic a odvaha říci „ne“ – berte se vážně

V proudu odevzdání se sami sobě jste tehdy, pakliže se berete dostatečně vážně, abyste řekli ne věcem či lidem, které tento proud brzdí či přerušují. Můžete svou vášeň následovat jen tehdy, když se odvážíte říci ne tomu, co vám nevyhovuje či v čem se necítíte dobře. Odevzdání se sobě, své jedinečné inspiraci, má někdy za následek to, že jste předčasně zralí a houževnatí, stojící stranou a důvěřující zprávám svého srdce, i když vám ostatní říkají, že jste hloupí a pošetilí. Je to o oddanosti sobě samému. Dovolit si být veliký, dovolit si být jiný! Víte, že neexistuje žádná alternativa. Alternativa je, že váš přirozený proud inspirace uvízne a vyschne a vy se začnete cítit frustrovaní, prázdní, rozhněvaní a nenaplnění. Když nevolíte pro sebe, volíte proti sobě. Energie růže, vaše vášeň ustupuje a to vytváří psychické problémy jako je osamělost, odcizení a nakonec deprese. A tak se odvažte říkat ne, dovolte zaujmout místo s jasnými hranicemi. Nebojte se, že jste dle měřítek falešných bohů „sobečtí“.

4. Trpělivost a rytmus – dělejte to krok za krokem

Když jste spojeni s energií své duše, se svou inspirací, vyjasní vám to ve vašem každodenním životě cestu. Možnosti (ve formě lidí či situací, které potkáváte) k vám přijdou rychlostí a rytmem, který vám vyhovuje. Když chcete být naladěni na proud manifestace, zůstaňte v přítomnosti a jděte krok za krokem. Nesnažte se běžet dopředu ke všem věcem, které se musí uskutečnit, aby se vaše sny a vášně splnily. Život se o vás postará, vy se nemusíte starat o život. Jednoduše svou vášeň pociťte a svěřte ji do rukou Boha uvnitř vás. Nechejte anděla uvnitř ochraňovat sny a touhy vašeho vnitřního dítěte a dohlížet na něj. Odevzdejte se a věřte!

Mockrát děkuji, že jste tu dnes byli. Je mi velkým potěšením být s vámi a připomínat si, že i já, který k vám hovořím, představuji vaši vlastní energii. Je to vaše vlastní energie, která vás vábí a vítá: odvažte se žít, odvažte se být tím, kým jste!

© Pamela Kribbe 2007
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz