Přijměte se

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí přátelé, jsem hlas Země. Jsem pod vašimi chodidly a všechny vás vroucně a z hloubky svého srdce vítám. Jsem s vámi, jsem vám nablízku. Vnímejte mou přítomnost ve vzduchu, který dýcháte, ve vodě, kterou pijete, ve vašem vlastním těle, které vás v tomto životě doprovází od začátku do konce. Chci vás cítit, vstřebat vaši přítomnost, neboť mě  vaše vědomí obohacuje. Učím se od vás a i vy se můžete učit ode mě, pokud chcete. Jsme tu, abychom společně tvořili a pracovali.

Máte vědomí, které je ze své podstaty tvořivé i vynalézavé a právě díky tomuto neobyčejnému typu vědomí jste od ostatních živoucích stvoření na Zemi odlišní. Vše, co existuje má vědomí, duši, vy však uvnitř vlastníte tvořivou sílu, která vás od všech jiných živoucích bytostí odlišuje. Jste na své cestě stát se bohy – jste bozi ve stavu zrodu – učíte se, jak si uvědomit a přijmout svou tvořivou sílu.

Přesto si nejste často své tvořivé síly vědomi nebo nevíte, jak s ní dobře nakládat. Existuje část vás, která se cítí v tomto životě na Zemi ztracená a odmítnutá, je to část, která není spojená se Zdrojem všeho, Zdrojem, který nese celý život. Ráda bych vás dnes podpořila, abyste se zapojili do tohoto spojení s větším celkem, se Zdrojem – s Bohem, pokud chcete – který vás nese celým vašim životem. Je to jediné spojení, prostřednictvím kterého můžete skutečně vnímat bezpodmínečnou jistotu a naprosté přijetí toho, kým jste.

Tato propojenost je to, co hledáte, a z takového uzemněného propojení vaše tvořivá moc nabere pozitivní vyjádření. Když se pokoušíte tvořit bez této základní jistoty, pocitu, že vás nese větší pole lásky – když se svou tvořivou mocí stojíte odděleně – cítíte se osamocení a ztracení, a pak se může někdy tato tvořivá síla obrátit proti vám. Jen pohlédněte na svůj každodenní život, na to, jak se často cítíte odstřiženi od tohoto Zdroje, který vás nese, a pak se začínáte sužovat svými zmatenými a chaotickými emocemi. To vše má na svědomí nedostatek propojenosti a neschopnosti propustit snahu kontrolovat život bez toho, aniž byste věděli, kam vás tento Zdroj nese.

Jak učiníte toto spojení se Zdrojem, esencí toho, kým jste? Kdekoli se tento Zdroj objevuje, tam jste i vy. Nejste ve skutečnosti oddělení, existuje síť života, která obklopuje a prostupuje všemi formami a všemi stvořeními. Vy jste touto celou sítí – zároveň jste však i její součástí: jste současně částí i celkem. Tohle je možná těžké uchopit myslí, nemusíte tomu však rozumět svým intelektem, je to pocit. Můj dar vám, to, co se ode mě můžete naučit, je odevzdat se této nekonečné síti života.

Stačí se podívat jen na svět přírody, na ne-lidský život. Všechny bytosti v této síti cítí, že jsou neseny a vyživovány, podporovány prostředím, zatímco rozvíjí svůj vlastní individuální potenciál. Květina, která kvete na poli, využívá sil Země: slunce, větru, deště. Neptá se na to, zda bude mít ve správný čas sluneční svit, či vodu v půdě nebo úkryt stromu pro dostatek stínu. Očekává, že správné okolnosti nastanou, a i když správné podmínky nenastanou, tato přirozená životní energie se podvolí tomu, co k ní přichází, a pokud je to nutné, zemře, aby znovu rozkvetla v jiné formě. Tato síla odevzdání je přítomna v celé přírodě: u zvířat, rostlin, kamenů. Vše, co žije, ví, jak se uvnitř této všeobjímající sítě chovat – až na vás, kteří se zdáte být zmatení a bez kořenů vydaní na pospas. Proč tomu tak je? Jste zmateni a vydáni na pospas právě díky svým ohromným schopnostem a talentům, svým tvořivým silám. Cesta zpět k jasnosti a k pocitu, že jste zase zakořeněni, je také cestou pokojného uplatňování svých tvořivých sil. A radostné prožívání této cesty vede právě přes Zemi, přes navrácení se do jednoty se vším ostatním životem kolem sebe – to je klíčem, řešením. Pokuste se na chvíli tuto jednotu vnímat počínaje svým tělem, které je mým darem vám. Vnímejte, jak v něm proudí život, vnímejte své tělo jako živoucí pole energie. Nedívejte se na to, co je špatně nebo kde je nějaký problém, ale pouze na chvíli vnímejte samotný život, proudící a pulzující vašim tělem.

Tohle tělo je krásné a nevinné, je vyjádřením smyslu životní síly. Dovolte Slunci, aby na něj zářilo, a představte si, že jste zcela v tomto světle a že všechny buňky ve vašem těle nasávají sílu tohoto Slunce, které symbolizuje mnohem víc než jen fyzické světlo. Ve Slunci bije srdce, stejné jako ve mě. Ve Slunci pulzuje moudrost a vědění. Slunce je základní tvořivou silou v solárním systému. Vstřebávám jeho světlo a energetickou sílu, kterou poté transformuji do životních forem. Vy jste součástí Slunce a mohli byste říci, že pocházíte ze Slunce, ačkoli to myslím metaforicky. Nesete v sobě tvořivou sílu Slunce a jste tu, abyste do mě tuto sílu vštípili a přinesli tak na Zemi vzkvétající a bohatý život. Na oplátku je mým darem pro vás to, že vás přijímám a poskytuji vám přístřeší, v němž můžete žít a těšit se z tohoto života.

Důvěřujte mi. Mnoho z vás mi nedůvěřuje, možná ne vědomě, je tu  toho však tolik, co vás naučili tradice mnoha dominantních kultur na Zemi. Jejich doktríny a teorie říkají, že tělo je tak či onak podřadné, že příroda je pod lidmi a je méně rozvinutá, méně důležitá, že tato příroda ve vás, vaše touha po životě, vaše smysly, emoce a to, co tělo chce, že to vše musí být překonáno ve prospěch „spirituální pravdy“ – ačkoli nikdo přesně neví, co to obnáší. Jste tak odcizeni od své lidské přirozenosti, od vaší jednoty se mnou, se Zemí, že jste pak smutní a osamělí. Každý den vidím vaše odcizení. Jste bombardováni podněty z okolí kolem sebe a zvláště pak ze svých vlastních zmatených myšlenek. Ztratili jste svou cestu, protože vaše základní propojenost s polem síly, kterým jsem, vám uniklo.

Nyní se odevzdejte mé síle e dovolte, abych vás přijala. Dovolte si být tím, kým jste, nesnažte se být příliš silně jiní než takoví, jací jste, a cítit se jinak, než jak se cítíte. Jste dobří takoví, jací jste. Vaše „cesta“ je být tím, kým jste, a nikdy nebýt někým jiným, než kým jste – vaše cesta je být vždy sami sebou. Stejně jako to dělá květina, když kvete a odkrývá svůj nejhlubší smysl, tak i vy přicházíte k rozkvětu, když dovolíte svému srdci zářit přirozeně tak, jak chce, aniž byste se ho snažili omezovat a dusit představami, které nejsou vaší přirozeností. Abyste se navrátili do svého přirozeného stavu bytí, je nezbytné, abyste se spolehli sami na sebe, a ne na takzvané „vyšší já“, na které byste se měli zaměřit. Spolehněte se na svou vlastní lidskost a naslouchejte jí. Co chce vaše lidské bytí uvnitř vás?

Celá tato představa, že byste se měli zaměřit na vyšší řád existence, na hierarchii, která je povznesena nad Zemi, je mylná. Nejste tu, abyste překročili svou lidskost. Právě ve vaší lidskosti spočívá spojení mezi Nebem a Zemí, mezi solární silou a silou pozemskou. Právě tím, že jste člověkem, se můžete stát celiství a úplní, a v tom spočívá váš osud. Nikoli potlačením lidskosti, avšak jejím přijetím se vracíte Domů k sobě a stáváte se tou nádhernou květinou, kterou jste předurčeni být.

Co je to za lidskost, která je myšlením z hlavy tolik potlačována, posuzována a odsuzována? Vaše lidskost souvisí s vašimi pocity. Jste tu na Zemi, abyste se učili odvážit se cítit tím, že umožníte svým emocím existovat, a tím, že se na vlnách těchto emocí ponesete. Naučte se žít ze svých emocí a odvažte se věřit, že vás to přivede Domů. Jste neseni uvnitř dynamického pole pohybu, které přirozeně usiluje o rovnováhu a růst. Vy však tomuto konceptu nevěříte, protože se vaše emoce často zdají být zmatené a těžko pochopitelné, ony vás však přivádějí Domů, vaše emoce jsou posly vaší duše.

Když budete bez výhrad naslouchat svým emocím nebo tomu, co můžete nazývat vnitřním dítětem, objevíte, kde se uvnitř vás dostalo něco do nerovnováhy. Vaše vnitřní dítě, vaše emoce, vás vedou ke svým kořenům. Představte si na chvíli, jak se k vám přibližuje malé dítě, dítě, které vychází z vašeho těla, z toho hlubokého místa uvnitř, kde udržujete rovnováhu energií. Vezměte toto dítě na klín. Nechejte, nechť se tento obraz sám rozvine, nebo jen vytvořte spojení se svými pocity – nemusíte vidět vůbec nic.

Uvnitř vás je živoucí dítě: dítě Země a Nebes. Chce vám říct, co potřebuje, chce vám ukázat cestu k pocitu klidu a bezpečí na Zemi. Nechejte, nechť vám řekne, jak se cítí, jaké emoce v něm převládají, a dovolte mu, aby je vyjádřilo. Když mu to dovolíte, uvidíte, že začne být klidnější a šťastnější. Můžete ho vzít za ruku a společně s ním procházet životem v úzkém spojení se svým lidstvím. 

To, co na své cestě všichni nejvíce potřebujete, je přijmout sami sebe, skutečně říci „Ano“ všem aspektům, které se ve vás objevují. Jen, když řeknete skutečně „Ano“ všemu uvnitř sebe – svým myšlenkám, emocím, strachům, zmatení – může se vaše tvořivá síla rozšířit na vše a obsáhnout vše. Vaše tvořivá síla, kterou přirovnávám k Slunci, je zářivou silou, která se rozšiřuje zevnitř ven, je to síla, která chce dávat, sjednocovat a manifestovat. Já jsem oproti tomu přijímací síla, vnímavá Země, která vstřebává. Tyto dvě síly se navzájem potřebují, aby skutečně dospěly k harmonickému tvoření – spolutvoření.

Tuto přijímací sílu – sílu Země – můžete v sobě stále více rozvíjet tím, že skutečně řeknete „Ano“ své vlastní lidskosti, opravdovým soucitem se svými nejhlubšími potřebami uvnitř sebe, stejně jako s temnotou a negativitou, která tu převládá. Může na vás světlo z tohoto vnitřního Slunce zářit? Zahřívá vás? Proto tu jste, abyste vytvořili most mezi Nebem a Zemí. Když opravdu víte, jak přijímat a také neposuzovat jakýkoli aspekt sebe sama, pak vaše tvořivá síla, paprsky tohoto Slunce, skutečně pronikají do jádra vaší lidskosti a do jádra Země. Pak vás uvnitř osvítí vaše vlastní světlo, vaše vlastní teplo.

Dovolte, aby se tak stalo – buďte Zemí. Představte si, že jste Zemí, a dovolte tomuto Slunci na vás zářit a pronikat vámi. Pozorujte, jak toto Slunce uvnitř vás vrhá na vše světlo a činí tak bez posuzování, a díky tomu je všemu dovoleno existovat. Vnímejte úlevu toho – že nic není zakázané, nic není zlé. Umožněte tomuto Slunci zářit. Představte si, že ležíte natažení na svých zádech na Zemi a že přijímáte vše a cítíte: „Můžu být tím, kým jsem.“ Tím, že jste tím, kým jste, se stáváte tím, kým máte být – Sluncem a Zemí sjednocenými uvnitř vás. Toto spojení sil se projevuje jako pocit klidu a pohody a je známkou, že jste učinili spojení, že jste postavili most. Pokud v sobě cítíte klid a mír, pak je to dobré. Nemusíte dělat nic víc, zbytek přijde sám.

Žádám vás, abyste věnovali pozornost tomuto přijímání ze Země, že jste se mnou zajedno a říkáte sami sobě „Ano“. Když víte, jak toto spojení ztělesnit, pak skutečně na Zemi přinášíte světlo a stáváte se i vy dárcem a tvůrcem, zářivým Sluncem. Uvidíte, že tyto dvě zdánlivě protikladné věci jsou jedním a tímtéž – dávání a přijímání je jedním, nikoli dvěma. Krásná květina, růže, dává tím, že je sama sebou, s vědomím, že je nesena všemi vyživujícími elementy kolem. I vy jste takoví. Buďte jako tato růže, důvěřujte, že jste vyživováni elementy. Dávání a sdílení vaší krásy se děje samo tím, že jste sami sebou. Všechny vás zdravím. Přijměte můj dar.

© Pamela Kribbe, www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková, www.jeshua.cz