Síla vašeho vlastního vědomí

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

Drazí přátelé, přišel jsem, abych s vámi všemi dnes mluvil. Jste mi tak dobře známí! Nemusíte vědět, jak dobře vás znám. Často jsem s vámi, protože mé srdce je s vámi spojeno. Vidím vaši bolest; jsem svědkem vaší radosti, obav, vašeho utrpení. A já bych k vám tak moc rád promluvil o síle, která se ve vás nachází. Síle vašeho vlastního vědomí. Síle vašeho vlastního bytí. Síle vaší vlastní duše.

Ještě příliš často hledáte. Čas od času hledáte řešení mimo sebe. Avšak jakmile přijmete tato řešení v sobě, začnou se rozpouštět. Uvědomte si, že jste středem svého bytí, sluncem svého vlastního vesmíru. Směr vašeho vědomí a to, co je na něj naladěno, rozhoduje o tom, jak se cítíte, co si myslíte, jak reagujete. Tyto věci řídíte z hlubin sebe sama tak, jako slunce směřuje své paprsky ven. Když věříte, že existují aspekty vás samých, které by slunce nemělo osvětlovat, že jsou místa, na které by nemělo svítit, že jsou věci, které by nemělo hřát svými paprsky, pak všichni a vše, co potkáte, tato přesvědčení potvrdí.

Stejně tak může být pomoc či rada od někoho jiného přijata pouze tehdy, když dovolíte svému vlastnímu slunci zářit jeho světlem na stránku, s kterou potřebujete pomoci. Je vždy vašim rozhodnutím umístit tuto stránku na světlo a otevřít dveře. Nikdo jiný vás nemůže přinutit to udělat. Proto vám nemůže nikdo jiný pomoci, pokud sami sobě nedovolíte, aby vám bylo pomoženo. (To platí pro pozemskou pomoc stejně jako pro pomoc z naší strany.)

Přesvědčení, která vás přivádějí k myšlence, že vám chybí síla k nalezení vlastní cesty a k tomu, znovu pocítit svůj vlastní osud, jsou uvnitř vás stále živá. Tato přesvědčení jsou spojena s minulostí, ve které jste na dlouhý čas ztratili sami sebe. Hovořím především o minulosti zde na planetě Zemi, o minulosti mnoha pozemských životů, ve kterých jste prožívali mnoho temnoty.

Tato historie nebyla bezvýznamná. Je to historie, ve které jste byli konfrontováni se spoustou strachu a ve které váš strach zastínil vaše vnitřní slunce. Nyní se ovšem pomalu probouzíte. Části vás jsou již znovu ve světle, ale rovněž je stále mnoho aspektů v temnotě, které jsou zastíněny strachem a nejistotou ohledně vás samých.

Tuto temnotu můžete přirovnat k tomu, když se ztratí dítě. Část vaší duše je tímto ztraceným dítětem. Ztratilo svoji cestu v bolavé minulosti. Avšak minulost není statickou věcí. Čas je do jisté míry iluzí. Nic není neodvratně ztraceno v čase. Nejsou žádné uzavřené dveře. Ztracené dítě uvnitř vás, jehož různé části jsou roztříštěné v minulosti, může být nalezeno a vyléčeno. Vy jste jeho rodičem, vy jste ti, kteří byli stvořeni, aby tohle dítě ochraňovali, kteří ho mohou zahřát a přivést zpět k životu.

A životem myslím skutečné žití. Zapomněli jste, jak žít. Jste velmi dobří v přežívání, avšak skutečné žití je mnohem jiskřivější, mnohem více inspirující a šťastnější.

Je to přesně ta část vás, která je nejschopnější takto žít, je to vaše vnitřní dítě, které bylo ztraceno. Ztratilo se ve stínech minulosti, v nahromadění událostí, které byly pro vaše vědomí traumatizující. Vždy, když jste se inkarnovali sem na Zemi, na úrovni duše jste se rozvíjeli stejně tak, jako se rozvíjí děti v dospělé. V tomhle smyslu jste na Zemi přišli jako děti, prožili mnoho vlastních zážitků a prožili mnoho zážitků, které jste plně nechápali. Nyní přicházíme do konce jisté fáze vaší historie, jistého cyklu ve vašem vývoji a je to čas povznést se nad prožitky, které nebyly pochopeny: vyrůst v rodiče. Nyní je čas být otcem a matkou svého vlastního dítěte. A to je to, na co poukazuji, když k vám hovořím o síle vašeho vědomí: o vaší vnitřní síle povznést se nad zraněné vnitřní dítě.

Dítě uvnitř vás je obětí mnoha prožitků, které nebyly pochopeny. Pravím vám, že vaše nejhlubší vnitřní zranění může být přirovnáno k emocionálnímu stavu opuštěného dítěte. Je to dítě, které se nějak oddělilo od bezpečných a milujících rukou Domova a neví, proč se tak stalo. Uvnitř vás je dítě, které se cítí opuštěné a vystrašené a nemá celkový přehled k tomu, aby bylo schopno pochopit. Tato bolest se vztahuje k velmi vzdálenému bodu v čase, k času, kdy jste odešli od Boha ? ze stavu jednoty a začali svoji cestu jako individuální duše. (Tohle bude objasněno v příštím poselství: ?Bolest kosmického zrození?.)

Jednou pochopíte, že tato cesta byla vaší vlastní volbou a skutečně božím tvořivým aktem. Hluboká bolest, kterou jste cítili, když jste zahájili svoji samostatnou cestu, byla zároveň významným aktem tvořivosti. Díky tomu, že jste se jako duše uvolňovali z ohromného celku, od Otce-Matky-Boha, jste dovolili sami sobě objevit velmi mnoho, prožít a pocítit mnoho věcí. V současné fázi vaší cesty, ve které je stále mnoho vnitřní bolesti, je těžké vidět, jaký je původní smysl této dlouhé cesty domů. Ale chci vás ujistit, že jste úžasné bytosti světla s velkou kuráží a obrovskou vírou ve stvořitele, jinak byste se na tuto cestu nikdy nevydali. To, co bych vám rád připomněl, je jiskra odvahy, tvořivosti a světla ve vás samých. Znovu pociťte tuto jiskru ve svém srdci, znovu se s ní spojte. Vězte, že máte sílu přivést dítě uvnitř vás znovu k životu a nechat ho zpívat a hrát si. Nahlížením na svoji vnitřní temnotu jako na volání ztraceného dítěte vám nabízím pohled, který vás pobízí k tomu, abyste sami sebe opatrovali a milovali se jako rodič, kterým ve skutečnosti jste.

Na počátku vaší cesty jako duše vám bylo s důvěrou svěřeno ztracené a osamělé dítě, zanechané osamocené v temnotě. Vašim úkolem bylo, vypořádat se s touto emocionální částí. Tato část vás samých představuje váš nejvitálnější a ?nejsyrovější? aspekt, důvěru v samotný život. Na konci vaší cesty, na konci tohoto cyklu životů, budete držet ruku svého vnitřního dítěte a uvidíte, jak k vám vyzařuje radost, potěšení a požehnané vědomí. Znovu se bude cítit bezpečně a tak ukáže svůj skutečný poklad: svoji schopnost intenzivně cítit a žít život naplno. To, co potřebuje dostat, je dospělý člověk, který ho vezme za ruku a bude ho ochraňovat a inspirovat vírou. A tohle je vaše poslání: být strážcem vnitřního dítěte. Tohle dítě vám způsobilo bolest, bylo nositelem vašich emocionálních traumat, ale stejně tak neslo největší příslib: být vašim nejhlubším zdrojem lásky, radosti a tvořivosti.

Nadešel čas. V tomto bodě vaší historie je čas shromáždit a sjednotit ztracené části sebe sama. Je to čas být ústředním sluncem, kterým jste. Tím, že znovu získáte sílu svého vlastního vědomí, se již nevrátíte k tomu, ?jak to bylo, než jste svoji cestu započali?. Tvoříte naprosto novou realitu či úroveň vědomí. Poznání vlastního božství je pociťováno jako příchod domů; probouzí ve vás staré vzpomínky blažené jednoty a harmonie, kterou jste kdysi znali. Nyní ovšem dáte poprvé vzniknout tomuto smyslu jednoty čistě ze svého vlastního vědomí, zatímco jste ve hmotné realitě. Budete ztělesňovat Boha na Zemi. Vracíte se ke své božské esenci, bez toho aniž byste se vzdali své individuality a své hmotné formy. Tohle je zázrak Nové Éry: být jedním a jako Jeden, být jedinečným a individuálním vědomím a zároveň být Zajedno a propojen s celkem.

? Pamela Kribbe 2005
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz