Tři děti

Země prostřednictvím Pamely

Jsem Matka Země a jsem mezi vámi. Jsem země pod vašimi chodidly. Jsem překypujícím sluncem, které září na stromy, rostliny, květiny a všechny elementy kolem vás. Jsem však také v této místnosti, v tomto místě. Vnímejte mě a k mému zachycení použijte obraz. Vnímejte mě jako ženu uvnitř tohoto prostoru, i když nezáleží na tom, jakou formu mi dáte. Vezměte první obraz, který k vám přijde, kde cítíte: „To je ona, to je Matka Země.“

Žádám vás, abyste vnímali moji radost, mé potěšení. V mé duši žije radost, kterou bych s vámi chtěla sdílet. Navzdory všemu, co se na mě a uvnitř mě – Zemi děje, v mém srdci je láska a radost. Vím, že existuje velký plán, že vše nekonečně plyne větším způsobem, a vím, že život je dobrý a spravedlivý. Je krásný takový, jaký je.

Ráda bych vás vzala ke spojení s touto základní radostí, kterou můžete cítit také uvnitř sebe: „Můj život je dobrý. Navzdory výšinám a pádům, které se objevují, navzdory těmto těžkým chvílím, jsem stále živá!“ Život skrze vás proudí a jak vámi proudí? Během těchto dvou dnů jsme mluvili o mužském a ženském, o proudu dávání a přijímání, o rozdílech mezi tím být s druhými a být se sebou. Objevili jsme, jak těžké je plně přijmout sami sebe, abyste dostali to, co skutečně potřebujete jak od druhých, tak od sebe. Tak moc popíráte sebe sama a začínáte si to uvědomovat. Přijímání je ženskou energií a ve vaší schopnosti přijímat existuje jistý blok, ve schopnosti být otevřeni a vnímaví k tomu, co k vám chce přijít od vesmíru, kosmu, světa, druhých lidí a také od sebe sama: vaší vlastní krásy a moudrosti.

Dnes bych ráda hovořila o části vašeho těla, kde je uložena největší bolest. S touto bolestí přichází neschopnost opravdu přijímat, hluboce přijmout sami sebe a stát skutečně „na svých vlastních nohách.“ Touto oblastí, je oblast vašeho břicha. Běžte tam nyní svým vědomím. Představte si, že je vaše vědomí šípem pozornosti a sestupte ze své hlavy skrze svou páteř do svého pasu a dokonce ještě hlouběji až dosáhnete oblasti pánve. Naplňte celé břicho energií svého vědomí. Vnímejte, zda dokážete cítit svůj podbřišek lehkým a jemným dechem. Nechejte svůj dech sestoupit do vašeho břicha a tam vnímejte svou vlastní sílu. Vnímejte, jak vás vaše břicho spojuje se Zemí.

Svým způsobem je nejnižším místem vašeho těla to, kde se vaše nejhlubší emoce samé odkrývají, a tak na něj zaměřte svou pozornost. Vězte, že zde můžete být přesně takoví, jací jste – všechny aspekty vás jsou přijímány. Vaše břicho je vlastně dutinou a pánev je jako mísa, která přijímá – nádoba – a já vás dnes zvu, abyste se tam setkali s částmi sebe sama, které se vám sami ukazují, a přijímali je jako děti. Ve vás jsou tyhle děti stále živé, jsou emocionálními spontánními částmi, které vám patří.

První dítě, které bych ráda pozvala, je dítě radosti. Ve vás všech existuje dítě, které je naplněno radostí ze života a chutí žít. Je to ta část vás, která chce být zde na Zemi absolutně. Chce se účastnit, má odvahu a smělost a dokáže si užívat vše, co mu život v lidském těle nabízí. Vnímejte, zda dokážete najít toto dítě v míse své pánve a vnímejte, co vám chce říct. Z čeho se toto dítě těší nejvíc? Říká vám něco o vás samých a o tom, co vy nejvíc milujete. Z čeho toto dítě čerpá svou lásku k životu?

Pozvěte k sobě toto dítě blíž. Představte si, že k němu natahujete svou ruku nebo kolem něj pokládáte paži, že ho vítáte a říkáte mu, že je potěšením ho mít, že víte, že vám může ukázat cestu k větší radosti a zábavě ve vašem životě. Toto dítě ví, že je tu, aby se cítilo živé a hluboce vnímalo každý aspekt života, aby si užívalo hojnosti ve všech oblastech vašeho života jako dítěte Boha. Toto dítě ví, že život je tu, aby se oslavoval. Není vždy o učení, růstu a vývoji. Život je tu jednoduše k žití jako dítě, které žije chvílí bez přemýšlení o budoucnosti či minulosti.

Pusťte toto dítě do svého života a břicha. Čiňte s ním pravidelný kontakt. Jakmile jste už jednou toto dítě viděli, můžete ho zvát do svého každodenního života častěji, zvláště v těch časech, kdy se bojíte nebo jste vystrašení, když jsou vaše myšlenky v budoucnosti nebo minulosti. Pak je čas zeptat se tohoto dítěte, co by právě v této chvíli rádo dělalo, teď právě v této chvíli. To pomáhá dítěte ukotvit se a vám zůstat s ním.

Nyní se chystáme pozvat další dítě, taktéž část Sebe sama, a tím je ustrašené dítě. Dítě, které do sebe nasbíralo mnoho strachů a nemá pro ně žádná řešení. Toto dítě je nositelem vašich strachů. Dítě je nevinné, dítě nestaví zdi, ploty nebo hranice, aby se chránilo. Prožívá strach přímo a plně.

Toto dítě chce být spatřeno. Chce k vám přijít, neboť potřebuje vaši pomoc. Jste rodičem tohoto dítěte: jeho matkou a otcem. Dovolte tomuto dítěti být zde a pohlédněte na jeho vzhled. Vnímejte v jeho těle napětí a stažení a vnímejte, co můžete a chcete pro toto dítě udělat. Poklekněte před něj, natáhněte k němu ruce a řekněte: „Pojď ke mě, se mnou jsi v bezpečí. Nemusíš se omlouvat za své strachy, já je chápu. Shoď je tu se mnou.“

Když tak činíte, vnímejte v této chvíli svou vlastní sílu. Jste schopni přijímat strachy tohoto dítěte. Jste schopni přijmout tyto strachy s vyrovnaností a neutopit se v nich. Můžete se zeptat, „Jak to tak může být, jak vím, zda dokážu tyto strachy překročit?“ Existuje část vás, která je větší než tyto strachy, která má odvahu a sebejistotu. Udržujte svou pozornost zaměřenou na oblast svého břicha a vnímejte pak, jak tyto dvě děti před vámi sedí. Obě jsou svým vzezřením tak nádherné, nevinné a čisté. Jedno není vyšší nebo lepší než druhé. Obě jsou součástí života.

Nyní jdeme k třetímu dítěti. Je to nahněvané dítě. Možná ho vnímáte se sevřenými pěstmi a rozzlobenými rudými tvářemi. Často jste ve svém životě potlačovali hněv, protože není dovolen, vámi, vašim okolím, vašimi pravidly nebo zásadami, které vás učili. Nyní však může existovat. Toto dítě se může svobodně ukázat a nezáleží na tom, proč je nahněvané nebo jestli má nebo nemá pravdu. Pointou je, že hněv je dovolen a že tohle nazlobené dítě může existovat.

Dovolte tomuto dítěti přijít k vám – pozvěte ho. Řekněte mu, že byste ho rádi poznali v úplnosti, že k vám patří. V tomto životě jste byli zraněni, cítili jste se odmítnuti. Byli jste zklamaní a možná také nespokojeni se životem a lidmi. Může to být spatřeno. Hněv a frustrace mohou být součástí vás, protože toto dítě vám přináší důležité poselství.

V oblasti břicha vám toto dítě umožňuje vidět, kde jste popřeli sami sebe, kde jste nedostali hlas, kde jste si nestanovili jasné hranice. Tohle je cenné dítě. Neignorujte jeho impulsy. Jen se zeptejte, co vám chce říct. Zeptejte se ho, co potřebuje, co by ho uklidnilo. Toto dítě vám pomáhá lépe chápat a zvládat energetické pole vašeho břicha. „Co chci? Jaké jsou mé potřeby?“ Tohle dítě má odvahu, odvažujete se ptát.

Dnes jsme viděli, jak se energie, obzvláště u žen, fixuje na dávání, pečování, vciťování se, být tu pro druhé a zapomínat na sebe. Dávat se na druhé místo z představy, že dávání je lepší než přijímání nebo že byste měli dávat, abyste byli přijímáni a milováni. To vás ze svého břicha odvádí a činí dítě ještě zlostnějším. Tohle dítě má pravdu, protože něco je v nerovnováze, něco je vychýlené. Nemusíte tolik dávat. Jak znovu nastolíte proudu dávání a přijímání rovnováhu? Tak, že zůstanete ve spojení s dětmi ve svém břiše – se všemi třemi – s dítětem hněvu, dítětem strachu a dítětem radosti.

Někdy si můžete všimnout, že dáváte ze strachu, že nechcete být druhými odmítnutí, abyste zachovali harmonii. Existuje mnoho motivů strachu. Ve chvíli, kdy si všimnete, že dáváte právě z tohoto místa strachu, obraťte se k vystrašenému dítěti a řekněte mu: „Nemusíš to dělat. Můžeš přestat dávat. Postarám se o tebe, nejsi samo. Jsi se mnou v bezpečí a v pořádku.“ Uvědomujte si tuto dynamiku strachu: strach ze samoty, strach z odmítnutí. A také si všímejte, že když dáváte příliš, můžete se cítit vyčerpaní, prázdní a bez vitality.

Dítě radosti ze života, dítě potěšení, může být pro vás taktéž ukazatelem. Učiňte zvyk z ptaní se: „Co bys rádo? Co by pro nás bylo dobré dělat?“ Není totiž chybou nebo sobectvím darovat si tuto radost. Radost ze života a štěstí jsou jistou známkou vnitřního vývoje. Pochopitelně jde tato představa proti tradicím, se kterými je spiritualita spojována jako například být seriózní, starostliví, svědomití, zodpovědní – se všemi těmito těžkými mužskými rysy. Vraťte se k dítěti ve svém břiše, které má spojení s opravdovou spiritualitou, s ukotvenou spiritualitou.

Vnímejte nahněvané dítě, to, kterého se bojíte. Zvláště ženy s ním budou mít potíže, protože jde proti starému obrazu ženství, kde byly ženy sloužící, blahosklonné, dávající, pečující, milé a půvabné. Existuje tabu vůči tomuto nahněvanému dítěti. Ale právě tohle dítě vám může dát tak mnoho. Pomáhá vám uvědomit si, když jste sami sobě nevěrní. Pomáhá vám uvědomit si svou vlastní hodnotu a to, kde jí ubližujete. Proto, když ve svém každodenním životě cítíte hněv nebo se cítíte slabší, když jste podráždění nebo nespokojení, přivítejte ho. Nestavte se zády k těmto pocitům, neskrývejte je, abyste udrželi mír jen proto, že je to nepříjemné – běžte skutečně k nim. Zeptejte se dítěte uvnitř sebe, co ho zlobí: „Dej to do slov, ukaž mi to.“ A to, co vám říká berte vážně.

Často čekáte na zprávu od své duše, abyste v životě nalezli cestu. Vaše duše však promlouvá skrze tyto děti, prostřednictvím vašeho břicha, které je ukotvené, silné a spontánní. Neustále dostáváte informace prostřednictvím proudu pocitů ve svém břiše, prostřednictvím svých emocí a skrze své vnitřní děti. A volám na vás: „Berte je vážně!“

Nehledejte své odpovědi příliš „vysoko“. Když jste příliš chyceni v proudu srdce, je snadné spadnout do pastí dávání v té míře, o které jsme spolu už hovořili, která je vyobrazena starými stereotypy a starými obrazy ženské energie. Učiňte spojení s těmito čistými emocemi ve svém břiše: strach, hněv, radost, entusiasmus, inspirace. To jsou skuteční průvodci, které hledáte. Kvůli svým tradicím, jako jsou utiskující formy náboženství, jste na tyto děti ve svém břiše zapomněli.

Tohle je čas pro změnu: vytváříte novou historii. Rozbíjíte stará tabu a za to si vás vážím. To je důvod, proč tu na Zemi jste, jak pro změnu kolektivní energie lidstva, tak pro sebe, vrátit právo oblasti svého břicha a být pravdiví k lidství, které všichni navzájem sdílíte jak ženy, tak muži. V mužích je vnitřní dítě také potlačené. Zraněná ženská energie, postihuje jak muže, tak ženy.

Ještě jednou pohlédněte na tyto tři děti ve svém břiše a slibte jim svou oddanost a obětavost. Představte si, že se se všemi třemi dětmi držíte za ruce. Vnímejte proud této energie. Vnímejte, co vám dávají: svou nevinnost, svou životní sílu, pravdu, kterou hovoří a svou jasnost. To je vědění, které vám skutečně pomůže.

Vnímejte také to, co dáváte vy jim. Když tu pro ně skutečně jste, vnímají vás jako svého průvodce, svou podporu a obhájce, toho, kdo jim naslouchá a kdo je tu pro ně. To je to, co jim dáváte, a jsou šťastní, že to mohou přijímat. Cítí se uznaní a ocenění.

Děkuji za vaši přítomnost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz